Příběh čtenářky: Manžel se těší na naše vytoužené miminko, ale asi není jeho…

Těhotenství by mělo být pro každou ženu radostné, plné těšení se na miminko. Jenže ne vždy jde vše podle plánu a zpráva o těhotenství dokáže některé věci hodně zkomplikovat. O to víc, když jsou dvě čárky na těhotenském testu výsledkem nevěry. Jak se pak radovat z rostoucího bříška? Naší redakci se se svým příběhem svěřila čtenářka Alice (32 let).

S manželem se nám miminko nedařilo

Se svým mužem jsem už pět let. Asi před třemi lety jsme se začali snažit o dítě, ale marně. Už jsme i přemýšleli o umělém oplodnění a dokonce nás napadla i adopce. Nechtěli jsme to však řešit radikálně, takže jsme zatím vyzkoušeli různé přírodní preparáty a babské rady. Honza přestal nosit upnuté spodní prádlo, aby se mu nepřehřívaly spermie a já začala chodit na speciální jógu, která má podpořit otěhotnění. A těch různých čajů co jsme vypili… Kromě toho jsem si začala hlídat plodné dny. Asi to bylo trochu násilné, protože jsme se milovali vlastně z nutnosti, i když jsme neměli chuť. A naopak, když jsme chuť měli, tak nám přišlo zbytečné provozovat sex, když z toho stejně dítě být nemůže. A možná právě takto narušený sexuální vztah mezi námi mě dovedl do náruče cizího muže.

Volný víkend se zvrtnul

Na jeden víkend odjel Honza ke svému bratrovi, protože jsou oba fandové do starých aut a právě v bydlišti mého švagra se konalo setkání veteránů. Takže jsem se na dvě noci stala slaměnou vdovou. Neseděla jsem doma, ale vyrazila ven se svou kámoškou. Už jsem si ani nevzpomínala, kdy jsem naposledy někam vyrazila. Ani s manželem jsem už nikam nechodila, pořád dokola jsme jen probírali snahu o dítě, starali se o domácnost, stále něco vylepšovali a v práci dělali přesčasy, abychom si mohli dovolit více hezkých a kvalitních věcí. Na zábavu jsme zapomněli. O to víc jsem si užívala volný večer. S kamarádkou jsme tančily a popíjely a já se dala strhnout atmosférou a přijala pozvání na drink od jednoho muže.

Není těžké odhadnout, co se stalo dál. S tím mužem, Davidem, jsem se vrátila do dob, kdy mi bylo osmnáct. Cítila jsem vzrušení, omámená hudbou a alkoholem jsem se s ním začala líbat. A pak ho pozvala k sobě domů, kde jsme se milovali. Samozřejmě že bez ochrany. Ráno jsem se na sebe nemohla ani podívat. Bylo mi líto, že jsem takhle blbě podvedla svého muže, který se tak snaží, abychom měli hezký život. Navíc s chlapem, kterého jsem skoro neznala.

Úlet s následky

David ještě spal, já už byla dávno vzhůru, seděla jsem v kuchyni, popíjela kafe a přemýšlela o tom, jak se k tomu postavím. Když se vzbudil, dal mi pusu a řekl, že by už šel, že to bylo hezké a že si to třeba někdy zopakujeme. Cítila jsem se mizerně. Sice jsem byla ráda, že David nechce žádný vztah, a já se nemusím trápit s tím, jak ho odmítnout, ale na druhou stranu mě mrzelo, že jsem se stala holkou na jednu noc. Celý den jsem byla na tom dost špatně. Nepřidal mi ani Honza, který mi odpoledne volal, jak moc mu scházím a že ho mrzí, že nejsme spolu. „Škoda, že jsi nechtěla jet taky, ale i tak doufám, že si užíváš víkend beze mě,“ řekl mi.

Když jsem položila telefon, rozbrečela jsem se. Ale druhý den jsem se vzpamatovala, pustila se do úklidu, vaření a vyčkávala příjezd Honzy. Zapřísahala jsem se, že o mém úletu nikomu nic neřeknu. Honzovi už vůbec ne, ale ani mé kámošce. A budu se snažit na vášnivou noc s cizím mužem prostě zapomenout.

Pak přišel šok

Jenže to se mi asi už nikdy nepodaří. Když totiž za dva týdny měly přijít měsíčky, nepřišly. A já si s hrůzou uvědomila, že bych mohla být těhotná. Poprvé mě, od té doby, co se s mužem snažíme o dítě, vynechaná menstruace vyděsila. Vím, že nejsilnější ovulaci jsem měla mít v pondělí, a s Davidem jsem ulítla v pátek v noci. Mohla jsem tedy teoreticky s ním otěhotnět. Anebo se to stalo s mým mužem, když jsme spolu spali právě v pondělí. Pamatuji si, jak se mi do toho nechtělo, ale bála jsem se, že bych odmítnutím vyvolala v Honzovi podezření.

Vylekaná jsem běžela do lékárny a koupila si těhotenský test. Byl pozitivní. Dívala jsem se na ty dvě čárky, které jsem si přála už několik let a bylo mi do breku. Když přišel Honza domů, nic jsem mu neřekla. Najednou jsem nevěděla, jak mu mám říct zprávu, že jsem v tom, když nevím s kým. Dala jsem si pár dní na rozmyšlenou, pak jednoho dne udělala slavnostní večeři a Honzovi novinku sdělila. O možnosti, že by otec mohl být nějaký cizí chlap, jsem pomlčela. Honza byl radostí bez sebe. Říkal, že to tentokrát tušil, protože jsem byla v posledních dnech taková jiná, ale bál se o tom mluvit, a dále si pochvaloval, jak naše snahy, popíjení čajů a speciální cvičení přineslo ovoce.

Nevím, co s tím

Je mi z toho smutno. Vůbec se nedokážu radovat, že budu za chvíli matkou. Jsem už ve čtvrtém měsíci a necítím žádnou radost. Pořád musím myslet na to, že jsem podvedla člověka, který mě tak miluje. A že mu lžu v tak zásadních věcech. Co když to dítě jeho není? Co když se to provalí? Nebude mu podobné, nebo se to zjistí při nějakých krevních testech? A pak mě taky napadlo, jak moc jsem sobecká, že o tom všem mlčím, protože co když opravdový otec dítěte má nějaké dědičné choroby, o kterých bych měla vědět? Co mám jen dělat? Předstírat, že se nic neděje, nebo se Honzovi svěřit? Taky mně napadla možnost, že bych po porodu nějak tajně provedla test otcovství a pak se rozhodla co dál. Kdyby to dítě bylo Honzovo, byla bych nejšťastnější žena na celém světě, přeje si Alice, která se bojí, aby neustálým stresem neublížila svému nenarozenému dítěti.

Co bys poradila Alici ty? Má jít s pravdou ven nebo počkat, až se dítě narodí a udělat test otcovství? Jaká je podle tebe pravděpodobnost, že dítě není jejího manžela? Napiš nám do diskuze, co bys na jejím místě dělala ty.

Text: Alžběta Bublanová

Foto: Profimedia.cz