Porod bez násilí
Francouzský porodník Frederic Leboyer napsal v roce 1974 publikaci „Porod bez násilí“, kde upozorňuje na dle něj drastické metody normálních porodů. Neosobní stresující prostředí porodních sálů (či spíše kotců), necitlivý přístup personálu, hluk, ostré světlo – to vše je pro rodičku stresující.
Novorozenec přichází do studeného světa, ostrého světla, drží ho za nohy a hlavou dolů, měří ho ve vynucených polohách a v 80. letech stále rozšířené mytí či sprchování ihned po porodu. A nutno podotknout, že ne vždy si personál dával pozor, aby voda měla 37 stupňů. Proto podle Leboyera má dítě vystrašený ztrnulý výraz a pláče. Rozhodl se tedy sepsat základní zásady nového postupu, pojmenovaného Porod dle Leboyera:
Matka přichází k porodu citově spojena s dítětem, během těhotenství se s ním sžívá a navazují spolu neviditelné láskyplné pouto.
Na porodním sále je tlumené světlo a teplo. S matkou personál hovoří co nejméně a šeptem. Pokyny jsou udávány klidným tlumeným hlasem.
Porodník má být v klidu a relaxován, psychicky i fyzicky souznít s rodičkou.
Po porodu se dítěti nesahá na hlavičku, dítě se uchopuje v podpaží a na břicho matky se pokládá do polohy klubíčko, téměř sedm minut se nechává dotepat pupečník.
Matka mezitím masíruje dítěti záda a v této době na porodním sále NIKDO nemluví!!! Ani matka….Dítě se začíná uvolňovat a hýbat končetinami.
V této době se již dítě většinou odděluje od matky přestřižením dotepajícího pupečníku a vkládá se do vaničky s vodou teplou 38-39 stupňů, kde se úplně uvolní za podpory otce nebo porodní asistentky.
Poté se dítě vkládá do nahřáté osušky nabok a vloží se matce do náručí k prvním pokusům o přisátí. Stále je v místnosti šero a nikdo nemluví.
Dítě je dle této metody ušetřeno odsávání tekutiny z nosu, preventivní desinfekci očí a neměří se, pouze se v osušce zváží. Měření hlavičky a těla se provádí až při propouštění.
