Poprázdninová kocovina. Jste i vy její obětí?

Na dovolené je vše většinou fajn. Léto, sluníčko, pláže, aspoň na chvíli máte pocit, že si žijete opravdu dobře – cítíte se šťastná a spokojená. A pak najednou letadlo dosedne na ranvej a na vás opět se zákonem gravitace dopadnou všechny běžné starosti.

Spousta lidí si po návratu z dovolené uvědomí, že nic vlastně není úplně tak, jak by mělo být: vaše zaměstnání je nudné, v kanceláři typu openspace si navíc připadáte jako morče v akváriu. Nelíbí se vám vlastně ani ve městě, čtvrti, ve které žijete a váš vztah – to už dávno není, co to bývalo.

Říká se tomu poprázdninová kocovina. Jak ji léčit? Život je změna, říká se, a na prázdninách určitou vítanou změnu máme možnost okusit. Ale prázdninami to přeci končit nemusí. Někteří lidé díky prázdninové kocovině změnili zaměstnání, nebo se dokonce rovnou přestěhovali z šedého velkoměsta třeba na jih. „Strávila jsem skvělé prázdniny na Ibize. Nechtělo se mi už vracet domů, byl začátek září a já moc dobře věděla, že by na mě dolehla podzimní deprese. Rozhodla jsem se zůstat. Živím se jako barmanka, moc peněz nevydělám, ale zatím mi to stačí. Co bude dál, nevím. Každopádně do Čech se vrátit nechystám,“ říká čtyřiadvacetiletá Lucie.

článek

Tak radikální řešení volí ale jen velký dobrodruh. Důležitá je i drobná změna, která vás aspoň na chvíli vyřadí z šedého koloritu. „Představte si tento váš život za tři roky. Budete s ním spokojená?“ ptají se psychologové. Pokud je odpovědí: „V podstatě ano, ale…“ doporučují třeba zapsat se na kurz jógy, přihlásit se jako dobrovolnice a pomáhat třeba starým lidem, naučit se plést? Variant je spousta.

Pokud vás ale představa, že za tři roky budete zahřívat tu samou pracovní židli a váš vztah bude stejný jako nyní – ani skvělý, ani špatný, naplňuje zoufalstvím, je potřeba odhodlat se k radikálnější změně. K jaké? Univerzální rada neexistuje, na řešení si musí přijít každý sám. Poraďte se s dobrou přítelkyní, ale v žádném případě ne s nikým z rodiny – ten totiž bude příliš vtažen do vašeho života a nedokáže se na věc podívat s patřičným nadhledem.

A na závěr jeden citát, který snad poslouží jako určité varování: „Někteří lidé čekají navždy a jen na konci života si uvědomí, že se jejich život odehrál, zatímco oni stále přešlapují na startovní čáře.“ Přejeme dostatek odvahy k uskutečňování plánů a snů!

A vůbec, udělali jste někdy nějaké zásadní rozhodnutí, které obrátilo váš život vzhůru nohama? Napište nám do diskuze…