Pomoc, umírám! Jak se žije s panickou poruchou?

Panická ataka může postihnout každého v životě, nicméně pokud se tak děje opakovaně, musí to dotyčný řešit. Jde o poruchu, kdy si lidská mysl chybně interpretuje náhlou situaci. Příklad: Stojíš na autobusové zastávce, náhle se ti zamotá hlava nebo tě píchne pod žebry a místo toho, aby sis sedla na lavičku, zpanikaříš. Máš pocit, že jde o něco vážného, o něco, co tě do pěti minut zabije, a tak se i podle toho chováš.

S tvou první panickou atakou si pravděpodobně zavoláš záchranku, protože si budeš myslet, že máš infarkt. Následující vyšetření ale zjistí, že ti vůbec nic není. „Bylo to pro mě ponižující, když mi doktorka řekla, že mi nic není a ať si raději zajdu na psychiatrii,“ vzpomíná Hanka (39 let) na svou první ataku, „nevěděla jsem, co se děje a fakt se bála, že jsem se zbláznila. Trvalo pět let, než jsem pochopila, že jde o poruchu, se kterou mohu pracovat.“

Jak to žiješ?

Hanka na to šla správným směrem a docházela na pravidelné terapie, kde se naučila své panické záchvaty zvládat, a ještě přišla na to, proč se jí to děje. A to je právě důležité, přijít na to, proč se nám paniky vkradly do života. Odborníci se totiž shodují v tom, že panické ataky ukazují na něco důležitého, co se nám děje, a co bychom měli změnit. Jako to udělala Hanka. „Žila jsem ve vztahu, kde mi fakt nebylo dobře, byl ženatý a měl svou rodinu a já stále čekala, kdy se rozvede. Nakonec jsem mu dala sbohem a našla si partnera, který si mě váží,“ svěřila se Hanka. Někdy ale nemusíte překopat celý život, stačí změnit postoj a myšlení.

Peklo v hlavě

Myšlení hraje v boji proti panickým atakům hlavní roli. Protože vše se odehrává v hlavě, v mysli a záleží jen na člověku, kam až paniku pustí. „Naučila jsem se paniku ovládat, říct si, že se to děje jen v mozku, že mi ve skutečnosti nic není,“ radí Hanka. A psychologové s ní souhlasí. Právě práce s myslí je nejdůležitější. Podle odborných rad funguje, když si člověk uvědomí, že jde o paniku a pozoruje své tělo a svůj dech. Najednou zjistí, že dýchá a na žádný infarkt neumírá. A proč zrovna na infarkt? Protože má podobné příznaky jako panická ataka. Máš pocit, že nemůžeš dýchat, svírá se ti na hrudi, třesou se ti ruce i nohy. Ale jde jen o pocit, nic se ti nestane a panika po čase začne ustupovat.

Pozor na léky

Kdo ještě neumí paniku ovládat, pro něj je snadná a rychlá pomoc v uklidňovacích prášcích, jako je například xanax. Zabere do dvaceti minut, ale má jednu nevýhodu, a sice to, že je vysoce návykový, proto lékaři bijí na poplach a varují před nekontrolovatelným používáním. Berte ho jen tehdy, když je vám opravdu nejhůře, vzkazují a dodávají, že na dlouhodobější užívání jsou vhodnější antidepresiva.

Než bude pozdě

Panická ataka je čím dál častější a není divu, když se svět řítí velkou rychlostí dopředu. Jako prevence i jako léčba se doporučuje zklidnění, výlety do přírody a celková pohoda. Jenže kdo by na tohle měl čas, že? Jak se můžeš zklidnit, když ti šéf pořád dýchá za krk? A dát výpověď, když máš zrovna rozjetou kariéru, je taky těžké. Ovšem pokud panika zaklepe na dveře, je důležité si určit priority a najít vhodný kompromis, protože panická ataka je jen zdvižený prst, který říká, že bychom měli něco změnit.

Jak to máš s panikou ty? Zažila jsi někdy panickou ataku? Jak ses ji naučila zvládat? Pokud se s ní pereš, možná se ti bude hodit kniha od autorky článku s názvem Život s panikou. Jako první pomoc můžeš zkusit také nějakou relaxační hudbu, která tě uklidní. Zkus třeba tu ve videu: