Pomóc! Hlavně už žádný dárek od své kamarádky!

Měla jsem kamarádku Zdeňku, která se vyznačovala tím, že podle svých vlastních slov dává jenom praktické dárky. Většinou prostě vzala to, co se jí v domácnosti momentálně nehodilo, a zabalila to. Obvykle se ale moc netrefila, alespoň u mne ne. Jednou jsem od ní dostala k narozeninám čajovou soupravu. Šest titěrných květovaných šálečků s neméně titěrnou konvičkou a cukřenkou. Možná jsem nevděčná, protože některá z vás by z takového dárku zajásala. Ovšem já, která si potrpím na praktický bytelný velký hrnek, což ona mimochodem dobře věděla, jsem vzdychla. Tedy v duchu. Navenek jsem Zdeňce naučeně poděkovala, i když jsem si myslela své. Vzpomněla jsem si, jak nedávno říkala, že přebírala nádobí po své matce. Svitlo mi: šikovně se ho zbavila. Smysl jejího dárku jsem nepochopila. Nebyly to žádné kulatiny, a kdyby to odbyla malou bonboniérkou za pár drobných, potěšilo by mne to mnohem víc.

Originální dárek? Reklamní propiska!
Vrcholem ale bylo, když mi jednou pár dní před Vánoci oznamovala, že její manžel na začátku prosince nastoupil v nové firmě a řekla mi i její jméno. Předala mi také předmět zabalený do vánočního papíru. „Je to praktické, já to jinak neumím,“ poznamenala a já v duchu trnula, na co se mám tentokrát těšit. Naštěstí jsem balíček nemusela rozbalovat hned před ní, protože už bych asi stěží byla schopná zamaskovat otrávený kukuč. Podívala jsem se až doma. Našla jsem v balíčku reklamní propisku a diář s logem firmy, jíž se její drahá polovička stala zaměstnancem. Zřejmě diářů i propisek dostali víc, a tak by přece byla škoda je neudat a neušetřit tak za vánoční dárky…

[[related]]

Květinou a čokoládou ostudu neuděláte
I díky zkušenostem se Zdeňkou jsem došla k závěru: Než riskovat trapas nebo hloupé předstírání, že se mi libí něco, co v lepším případě skončí v šuplíku, v horším rovnou v koši, tak to raději nic. Pokud jde o ženu, samozřejmě, že ji nikdy neurazíte hezkou květinou. Přidáte-li i menší bonboniérku, nic tím nezkazíte. Sladkému se většina lidí alespoň občas neubrání. S muži a dárky pro ně je to trochu horší, protože každý neholduje drahému, byť kvalitnímu alkoholu, nebo není schopen ocenit zajímavá vína. Pokud ovšem alespoň trochu znáte mužské záliby, máte situaci mnohem jednodušší. Ale i když je neznáte, kvalitním čokoládovým mlsem většinou také ostudu neuděláte.

Poukázka potěší
Nejste-li si jistá, čím muže obdarovat, protože nemáte odhad, co by se mu mohlo líbit a hodit, je dobrým dárkem poukázka na nákup. Pochopitelně, že to nemusí být do obchodu s luxusní značkovou módou nebo kosmetikou – ostatně třeba neznáte jeho vkus. Hezky zabalená poukázka na nákup potravin jistě udělá radost. Ruku na srdce – většina z nás v obchodě míjí regály s lahůdkami s povzdechem, že tohle si bohužel nemůže dovolit. Darovaná poukázka, kterou můžeme utratit za delikatesu, jež si běžně nedopřejeme, potěší.

Lepší maličkost daná z lásky
Popravdě řečeno, mám raději, mohu-li si říct předem co chci za dárek, než čelit nepříjemným trapasům a zklamáním. Předstírat radost neumím a vlastně ani nechci, nepřipadá mi to fér. Jistě, poděkováním ocením snahu darujícího, ale nejde to ze mne, protože je to prostě jenom předstírané. Vůbec se také nedivím, že po Vánocích mají v obchodech lhůtu na možnou výměnu nevhodných dárků. Samozřejmě, že nemám v oblasti dárků přehnané nároky. Myslím si totiž, že mnohem větší radost udělá malá čokoláda daná z lásky, než předražený šperk, kterým se stejně netrefíte do vkusu jeho budoucí nositelky.

A co vy, myslíte si, že umíte dávat dárky? Připadá vám správné předstírat radost i u darovaných věcí, které se vám absolutně nelíbí a nehodí?

Foto zdroj: profimedia.cz