> Blogy > Pod pokličkou redakční kuchyně >Pod pokličku redakční kuchyně. Ty děti pořád něco chtějí!
Pod pokličku redakční kuchyně. Ty děti pořád něco chtějí!
Možná už máš plné zuby všech těch negativních zpráv, které se na tebe hrnou, možná potřebuješ trošku víc povzbuzení a vědět, že v tom nejsi sama (a to rozhodně nejsi), možná si chceš jen přečíst konečně něco jiného, než o viru, který ochromil celý svět. Pokud jsi odpověděla třikrát ano, jsi tady správně, pojď se podívat, jak to právě v těchto dnech vypadá u nás v redakci.
Redakce našeho magazínu pracuje kompletně z domova. Jak vypadají naše dny, čím se bavíme, co vaříme, na co koukáme? Pod pokličku nám dovolila nakouknout šéfredaktorka Petra a naše Sára.
Petra
Pracovat z domova mi nevadí, jsem poměrně disciplinovaný člověk (a vím, že tohohle prohlášení budu za pár dní a týdnů velmi litovat :)), takže sedám k práci úplně stejně, jako v každý jiný den doposud. Jen je tu jeden velký rušivý element, na který jsem při práci nebyla zvyklá, a ano hádáš správně – děti. Pravda, máme děti už velké, takže nemusím úplně řešit jejich přípravu do školy. Většinou si vystačí s nějakou tou radou, odkazem, kde hledat odpovědi nebo podpisem na úkolu. Jen to načasování, kdy se objeví v mé pracovně (díky bohu za ni), je vždycky ne úplně dobré. Myslím, že na to mají nějaký speciální radar, nebo tak něco, protože se objeví vždycky, když řeším nějaký důležitý hovor nebo píšu článek a nápad je okamžitě pryč.
A co víc, ony také chtějí jíst! A pořád! Zatímco v době školy jsme ve všední dny řešili jen večeře, najednou jsou prakticky pořád v lednici. Jak nejlépe zahnat nudu? Něčím dobrým. A tak se mé dny začínají smrskávat do práce a řešení toho, co budeme vařit. A vařte dětem, když jsou obě vybíravé. Jedno nejí zeleninu, druhé, co posiluje, potřebuje pořád maso, jedno miluje rizoto, druhé ho už nemůže ani cítit a dožaduje se špaget na sto způsobů. Jasně, že to druhé špagety nechce. Ono se řekne uvařit, ale co proboha?
Takže, milé čtenářky, volám SOS. Co dnes vaříte?
Sára
Pracovní morálka je u mě dost dobrá, má osobní krize přišla už kdysi dávno, ale jak přišla, tak zase odešla a svoji práci z domova opravdu miluji. A jídelníček? U mě žádný problém. Polož přede mne talíř s hotovým jídlem a vděčnějšího strávníka nenajdeš. :)) Pro domácí buchty jsem ochotna udělat cokoliv. Cokoliv! Klidně se obejdu bez oběda a vyměním ho za koláče. Jsem prostě buchtová. A ne, opravdu nemám nadváhu, držím přerušovaný půst, snažím se hýbat a milovat tělo takové, jaké je. A můj tip na dnešní vaření? Zapékané těstoviny se sýrem a zeleninou. Jo, a už jsi slyšela o našich valašských frgálech? Tak o těch zase příště, teď, protože vím, jak nás všechny dohání emoce plné strachu a nejistoty, přikládám kartu pro dnešní den.
Karta pro dnešní den
Přiznej si své pocity a buď k sobě upřímná. Možná se cítíš chycená v pasti, cítíš únavu a nevíš, jak z této situace ven. Přesně to jsou příznaky, když k sobě nejsme upřímní a snažíme se své pocity potlačit. Stačí, když si připustíš, jak a co v danou chvíli cítíš a rozhodneš se vykročit vstříc novým zkušenostem. Stále ještě můžeme chodit do přírody, využij sílu stromů, zhluboka se nadechni a uvolni tělo i mysl. V duchu nebo nahlas si řekni: Jsem v bezpečí a nebojím se vyjádřit a přijmout své pocity a pravdu.
Pořád tápeš a jsi v emocích strachu? Napiš si Sáře o kartu tady pod článek.
A pokud chceš přijít na jiné myšlenky, zapoj se do naší mini soutěže. Co pro to musíš udělat? Stačí si tipnout odpověď na otázku sem do komentářů a my na konci příštího týdne vylosujeme výherce, který se bude moci těšit na knihu plnou receptů. A tady je otázka:
Kdo z našich redaktorů strávil celých čtrnáct dní ve tmě?
a) Sára
b) Robert Policar
c) Petra Martišková
Jak trávíš karanténu ty? Jsi v práci nebo máš home office? A jak zvládáš učení tvých dětí? A co vaření? Máš tip, čím by Petra mohla uspokojit své ratolesti? Co dnes vaříš ty? Bav se s námi a piš nám do komentářů, těšíme se na tvé tipy, nápady, recepty… Jsme v tom spolu!
Foto: shutterstock.com, archiv Sára, archiv Petra Martišková