Stále nejlépe hodnocený film celé série (i když novinka Zrození Planety opic se mu blíží). Skupina amerických astronautů v roce 2006 vyrazí na cestu do vesmíru. Zatímco kosmonauti v hibernaci zestárli jen o rok a půl, když jejich Ikarus havaruje, na planetě už mají rok 3978. Taky tam žije opičí civilizace, která se obléká a mluví a němé lidi si drží jako zvěř. Jediný z Američanů, který uteče trudnému sodu, v podání hrdinského Charltona Hestona, se seznámí s jedněmi z mála lidumilných opů, Zirou a Corneliem. S jejich pomocí unikne ze zajetí do záhadné Zakázané zóny. Tam ovšem v jednom nejpůsobivějších závěrů filmové historie pozná krutou pravdu. Planeta opic je ve skutečnosti Země, po nukleární apokalypse!
. Zdroj: archiv redakce
Kritický i komerční úspěch prvního filmu vedl k nápadu natočit pokračování. Režisér Franklin J. Schaffer se radši ale už nevrátil a Charltona Hestona přemluvili jen do malé role. Místo toho, aby jeho hrdina Taylor vedl povstání proti opicím, jak se zamýšlelo, tak musel na planetě ztroskotat další Američan jménem Brent. Ten historii planety pozná, když se musí skrývat v ruinách newyorského metra. V troskách bývalého velkoměsta taky potká lidské mutanty s telepatickými schopnostmi a atomovkou (!). Najde tam i zmizelého Taylora, který pak v závěrečném souboji všech se všemi spustí bombu a zničí všechen život na planetě. Charlton Hetson, který prý tohle finále vymyslel, doufal, že tím série definitivně skončí.
Zdroj: archiv redakce
Jenže už za rok tu Planeta opic byla zase, v ještě horší kvalitě. Filmaři vymysleli, že apokalypsu přežili tři opice (mezi nimi i Cornelius a Zira), díky opravenému Taylorovu vesmírnému modulu. Ten a časoprostorový skok je dopravil na Zemi roku 1973. Čímž se výrazně ušetřilo na výpravě a ještě se filmaři mohli pustit do řady dobových sociálních problémů, od rasismu, přes vědecké pokusy na zvířatech a ženská práva, po oblíbené varování před nukleární válkou. Mluvicí opice se na Zemi stanou celebritami (zvlášť když přistáli v Los Angeles), ale taky čelí snahám lidí, kteří tuší nebezpečí, připravit je o život. Všechno končí masakrem, při němž Zira i Cornelius umírá, naživu ale zůstává jejich novorozený inteligentní syn, jehož další film proslaví pod jménem Caesar.
Zdroj: archiv redakce
Další podprůměrný díl s nelogickým názvem navazuje na Zemi, kde v roce 1983 vymřou kočky a psi a lidstvo si proto za domácí mazlíky pořídí opice. Do roku 1991 se ale z Ameriky stane fašistická země, která stojí na otrocké práci opů, což se někomu tak chytrému jako je Caesar nemůže líbit. Mladý šimpanz žije v utajení u lidského přítele svých mrtvých rodičů Armanda v cirkuse, po jednom incidentu se ale dostane mezi jiné opice a zažije špatné zacházení od lidí na vlastní kůži. Po Armandově tragické smrti začne Caesar připravovat opičí revoluci, vytrénuje primáty k boji se zbraněmi, vyvede je z područí lidí a započne éru lidoopů.
Zdroj: archiv redakce
Dekádu po konci předchozího příběhu a už po atomové válce, o níž jsem už od jedničky věděli, že musela přijít, vyjednává Caesar mír mezi svým druhem a zbytkem lidstva. Což se mu nedaří hlavně kvůli opozici gorilího generála. V radioaktivním Zakázaném městě k tomu najde film se svými rodiči, čímž se dozví o budoucnosti planety, přijde tragicky o syna a pozná, že i opice jsou schopny násilí a zotročování druhých. Na konci se primáti i lidé dohodnou na společné existenci a tak zatím neúplná historie Planety opic končí. Po tom, co další a další pokračování jen víc a víc štvala kritiky a míň a míň lákala diváky, se totiž původní tým konečně vzdal myšlenky na další opičí film (i když opice dojil chvíli ještě v televizním seriálu).
Zdroj: archiv redakce
S plány na další návštěvu Planety opic začal Hollywood už na konci 80. let. Realizovaly se až na začátku století., kdy se k mluvícím opům nechal najmout Tim Burton, který o remaku snil prý o dětství. Jeho film nicméně ukazuje vznik planety po svém, bez ohledu na předchozí filmy. Příběh začíná v roce 2029, kdy se jedna výzkumná opice ztratí ve vesmíru při elektromagnetické bouři a záhy po ní i voják Leo (Mark Wahlberg), který přistane na planetě, jíž vládnou opice. Tam je hned zamčený do klece jako otrok, seznámí se a svým způsobem i zamiluje ale do vzdělané šimpanzí obhájkyně lidských práv Ari. S její pomocí objeví svou mateřskou vesmírnou stanici, která tu před stovkami let ztroskotala, a pochopí, že místní opice jsou potomci těch výzkumných. Aby ale point nebylo dost, zlý opičí generál Thade náhodou odletí jeho vesmírnou lodí pryč a když se Leo vrátí časem na Zem, zjistí, že Thade ji nějak stihl proměnit v Planetu opic. Film se skvělými maskami i přes slušný komerční úspěch Burtonovu kariéru nijak nezdobí, režisér se ale aspoň díky němu seznámil se budoucí matkou svých dětí Helenou Bonham Carter, která hrála Ari.
Zdroj: archiv redakce
Teprve až po dalších deseti letech přišel film, který Planetu opic zase vysvobodil z vězení výsměchu. Příběhem se nejvíc podobá Dobytí Planety Opic, jeho hlavním hrdinou je taky Caesar, jen s jiným rodokmenem a jiným „páníčkem“. Kvalitou a ohlasem se ovšem film naštěstí nejvíc blíží velebené jedničce. Což nás nejspíš předurčuje znovu k dalším pokračováním. Těšíte se?
. Zdroj: archiv redakce