PIVO JAKO ZAJÍMAVÝ CHEMICKÝ ROZTOK Škodí nebo pomáhá

Kombinace složek umožňuje vznik fyziologicky vyrovnaného roztoku, který je izotonický až lehce hypotonický. Zdrojem energetické hodnoty piva jsou především sacharidy a alkohol (100 světlé pivo obsahuje přibližně 1510 KJ využitelné energie a 120 pivo 1850 KJ).

Pivo obsahuje více než 30 minerálních a stopových prvků, které pocházejí většinou ze sladu a vody. Kromě draslíku, sodíku a chloridů jsou zde ve fyziologicky využitelném stavu také vápník, fosfor, hořčík a křemík, prvek nezbytný pro růst kostí a zdravou strukturu pokožky.

Pivo obsahuje řadu vitamínů, z nichž největší podíl mají vitamíny skupiny B – pyridoxin, thiamin, riboflavin, niacin a kyselina listová. Jeden litr piva obsahuje asi 10–30 % denní spotřeby těchto vitamínů. Vitamíny skupiny B jsou důležité pro řadu metabolických procesů (metabolismus sacharidů, lipidů, aminokyselin), dále pro správné fungování nervového systému a další. Vitamíny skupiny B a kyselina listová také příznivě ovlivňují hladinu homocysteinu. Zvýšená hladina homocysteinu se považuje za jeden z rizikových faktorů při vzniku kardiovaskulárních onemocnění.

Polyfenoly obsažené v pivu mají antioxidační účinky a mohou chránit před škodlivým působením volných radikálů, které mají podíl na rozvoji kardiovaskulárních onemocnění
a nádorového bujení. Ze spektra polyfenolů a fenolických látek pocházejících ze sladu bychom měli zmínit katechin, epikatechin a xanthohumol, který má antikarcinogenní účinky. Flavonoidy mohou také umocňovat protisrážlivý účinek alkoholu.

Hořké chmelové látky podporují sekreci žluče a trávicích šťáv, které pozitivně ovlivňují trávení. Fytoestrogeny obsažené v pivu působí na řadu metabolických procesů v organismu.

Pivo můžeme zařadit mezi nápoje s relativně nízkým obsahem alkoholu (30–50 g v jednom litru). V současné době se hojně diskutuje o pozitivním preventivním účinku alkoholu ve vztahu ke vzniku kardiovaskulárních onemocnění, např. ovlivňováním hladiny LDL a HDL cholesterolu. Je nutné zdůraznit, že relativně bezpečné dávky alkoholu pro zdravou dospělou populaci se pohybují mezi 30 až 40 g alkoholu denně. Při konzumaci vyšší hrozí riziko poškození jater nebo nervového systému a také možný vznik závislosti.

Pivo je možné vnímat nejen jako nápoj vhodný k utišení žízně, ale též jako nápoj jisté nutriční hodnoty s vhodně vyváženým obsahem iontů, minerálních látek, vitaminů a polyfenolů. Je třeba si uvědomit, že příznivé účinky piva na lidský organismus se mohou projevit pouze při jeho střídmé konzumaci.

prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.
cspas.cz

Jak je to s nitrosaminy v pivu ve skutečnosti

Výzkumný ústav pivovarský a sladařský se analytikou N-nitrosaminů a dalších cizorodých látek intenzivně zabývá nepřetržitě od roku 1980. N-nitrosaminy, (potenciálně karcinogenní látky), se do piva dostávají ze sladu, proto je nutné, aby koncentrace ve sladu byly maximálně do 2μg/kg, což zaručí, že pivo bude naprosto v pořádku. Drtivá většina kontrolovaných piv má koncentrace nižší než 0,2 μg/l. Přípustný limit pro pivo je stanoven na 0,5 μg/l, resp. 0,5 μg/kg. Tato koncentrace je z lékařského hlediska pro člověka neškodná.

Tak tedy, pivaři, hůrá do pěny! .-)