Femina.cz > Vše o zdraví > spánek > poruchy spánku > Odpolední šlofík prospívá lidské mysli
Odpolední šlofík prospívá lidské mysli
Přerušované spaní poškozuje schopnost pamatovat si. Lékaři na druhou stranu doporučují, abychom si dopřávali "dvacet" během dne. Podle posledních výzkumů to svědčí naší paměti i kreativním schopnostem.
Odborníci doporučují, aby dospělí spali 7 – 8 hodin denně, méně je podle nich nebezpečné.
Nedostatek spánku je jednou z příčin příčinou úrazů a dopravních nehod, dlouhodobá spánková deprivace pak poškozuje organismus, tělo je náchylnější k srdečním chorobám, cukrovce a dalším nemocem.
Stejně jako délka spánku je důležitá i jeho kvalita. Na tu se vědci ve své studii zaměřili, aby zjistili, jakým způsobem spánek ovlivňuje procesy v mozku, kdy se vzpomínky ukládají do paměti. Domnívali se, že stejně jako známá fáze REM (rapid eye movement), kdy se člověku zdají sny, je důležitá i ta fáze, která REM předchází a kdy spíme hlubokým spánkem.
Nejdříve naučili 20 anglicky mluvících studentů seznam čínsky psaných slov a potom poslali polovinu z nich, aby si zdřímli. Během spánku hlídali, aby se nedostali do REM fáze. Po probuzení dostali test v čínštině.
Ukázalo se, že spáči měli výrazně lepší výsledky, protože si lépe pamatovali významy čínských znaků. „Tito studenti si s úkolem poradili podstatně lépe,“ říká vedoucí výzkumu William Fishbein, kognitivní neurolog z Městské univerzity v New Yorku. Podle něho stačí 12 minut spánku, aby se naše paměť zlepšila.
Výzkumníci z Wisconsinu se naopak zaměřili na to, jaký vliv má na náš mozek přerušovaný spánek. Vyšlo najevo, že při nekvalitním a přerušovaném spaní se pozastavuje tvorba buněk v hipokampu, části mozku zodpovědné za paměť. Lékaři však upozorňují, že bude třeba ve výzkumu pokračovat, protože kvalita a délka spánku se u každého jedince liší.
„Někdo může spát kvalitním hlubokým spánkem a stačí mu čtyři hodiny denně,“ vysvětluje doktorka Chiara Cirelli z Wiskonsinské univerzity.
Obecně ale platí, že bychom poruchy spánku neměli podceňovat a včas bychom je měli léčit. Neměli bychom dopustit, aby se z nás stali „spánkoví bulimici“, kteří se ve všední dny nevyspí a potom prospí víkend. A neměli bychom se stydět dát si šlofíka.