Obůvník Manolo Blahnik

Náhodou jsem se dostala na stránky britského Muzea designu a narazila na jméno mi tak blízké a zároveň neuvěřitelně vzdálené. Každá z nás po něčem touží, každá z nás o něčem sní. Já si občas zahřeším myšlenkou na ladný krok ve střevících od tohoto mága.

Právě Sarah Jessica Parkerová měla takové štěstí, že se v nich prošla celým slavným seriálem. „Můžete mi vzít mé prsteny, moje hodinky. Vlastně cokoli, jen ne boty od Blahnika,“ tvrdila na filmovém plátně specialistka na mezilidské vztahy.

Tvrdila jsem, že je mi jméno Manola Blahnika blízké – to pro mé sny – a zároveň vzdálené – to pro ceny jeho bot. Pohybují se totiž od 300 amerických dolarů výše. Není tak divu, že jméno tohoto návrháře z Londýna stalo synonymem exkluzivity a precizní práce.

Blahnik, rodák z Kanárských ostrovů ze Santa Cruz de la Palma, začal se svými obchodními aktivitami v britské metropoli v 70. letech minulého století a je znám tím, že pracuje sám, bez asistentů. A to od začátku až do konce – tedy od samotného návrhu až po vyhotovení! Manolo nevystudoval žádnou speciální školu, která by ho jeho umění naučila. Jak prohlásil, nepotřebuje to. Má prý ten nejlepší vkus na celém světě. Skromný muž, že

Jako dítě vyrůstal na banánové farmě, kterou vlastnil jeho český otec a španělská matka. Do školy nechodil ani on, ani jeho mladší sestra Evangelia. „Naše bohatství se skrývalo v tom, že kolem našeho domova nebyli žádní sousedé. Byly tam jen banány, moře a my – zkrátka kus ráje,“ vzpomíná Blahnik na dětství.

Rodina často jezdila do Paříže a Madridu, kde rodiče nakupovali oblečení od mistrů jako Cristobál Balenciaga. Občas se také dostal k módním magazínům jako US Vogue nebo Glamour, které se na ostrov dostávaly z Kuby či Argentiny spolu s dětskými časopisy. I to se později podepsalo na osudu Manola, z něhož se stal jeden z nejuznávanějších módních tvůrců světa.

Informace k články byly čerpány ze stránek Metropolitního muzea Designu.