Nosíte brýle? Budou na tom vaše děti stejně?

S pátráním mi pomáhala MUDr. Eva Jerhotová z Dětského očního centra, která mi vysvětlila, že každá oční vada se může objevit z jakýchkoli důvodů kdykoli v průběhu života, ale genetika má velký vliv. Konkrétně krátkozrakost patří k celosvětově nejběžnějším očním vadám – momentálně jí trpí více jak 30% lidí. I když se jako jedna z příčin vzniku uvádí vliv vnějšího prostředí (časté čtení, sledování televizoru, práce na počítači apod.), genetika hraje hodně důležitou roli.

„Největší pravděpodobnost vzniku vady je vždy v rodinách, kde se již vyskytuje. Uvádí se například, že v rodinách, kde je krátkozraký jeden z rodičů, postihuje myopie 20–40% dětí, v případě, že jsou krátkozrací oba rodiče, postihuje vada 40–60% dětí,“ vysvětluje MUDr. Jerhotová a když upřesňuju, že táta zdědil krátkozrakost po mé prababičce, dodává, že některé studie naznačují, že určité riziko vzniku oční vady nesou nejen děti, ale mnohdy až třetí generace (vnoučata), a to i když jejich rodiče nejsou krátkozrací.

Mé pozorování dcery nebylo od věci

Základem je nic nezanedbat. Poprvé vyšetří dítě už v porodnici, další preventivní kontroly jsou na pediatrech, a to ve 4, 8, 12, 18 a 36 měsících, později pak každé dva roky. „Nejkritičtějším obdobím ve vývoji zraku jsou u dětí první roky života, zrak se totiž po narození u dětí teprve vyvíjí a jakákoli komplikace ho může při zanedbání léčby natrvalo poškodit,“ upozorňuje MUDr. Jerhotová.

„Důležité proto je, aby rodiče, v případě výskytu jakýchkoli očních vad v rodině nebo pokud mají jakékoli pochybnosti, co nejdříve vyhledali odborného lékaře a nechali zrak dítěte vyšetřit. Pravidelné oční prohlídky jsou často jedinou možností, jak oční vadu zjistit, proto doporučujeme absolvovat oční prohlídku i v případě, že žádné příznaky oční vady u dítěte nepozorujete. Výhodou dnes je, že špičková pracoviště umí vyšetřit i docela malé, nespolupracující a nekomunikativní děti, takže lze většinu očních vad odhalit prakticky od 6 měsíce věku,“ dodává.

článek

Jde zabránit tomu, aby se vada rozvinula?

Oční vady jsou ovlivněny více faktory a geny se na jejich rozvoji podílí, i když nemůžeme tvrdit, že jsou tím jediným, co vady vyvolává. „Zejména krátkozrakost je zcela jistě do určité míry podmíněná vnějšími faktory, tedy zrakovou zátěží – monitory, herními konzolemi a hlavně procentem času, které těmto aktivitám děti věnují,“ říká paní doktorka a já vzpomínám, jak jsem brýle začala trvale nosit až ve čtvrťáku na střední. Oči dostaly před maturitou a přijímačkami na vysokou pěkně zabrat. Dál jsem bez brýlí nevydržela. „Pohybem na čerstvém vzduchu a zdravou, na vitamíny bohatou stravou, určitě rozvoj vady, i když třeba nepatrně, ovlivníme. Nošením brýlí velikost dioptrické vady neovlivníme,“ pokračuje Eva Jerhotová ve výkladu.

Nedávno jsem se setkala s několika lidmi, kteří mi tvrdili, že brýle už nosit nemusí. Oči totiž cvičili. Existují speciální cviky, při kterých koulíte očima ze strany na stranu, otáčíte je v sloup za zavřenými víčky a podobně. Mohou pomoct? Můžete se tak zbavit svých obtíží? „Na oční cviky nevěřím, můžou v některém případě ovlivnit akomodaci a nepatrně i modifikovat dioptrickou vadu, ale určitě ne s trvalým efektem,“ zhodnotila je doktorka Jerhotová.

Projevy a léčba očních vad podle MUDr. Evy Jerhotové

Šilhání (strabismus) není jen estetickým problémem provázeným asymetrickým postavením očí, ale v důsledku této vady může dojít k trvalé ztrátě zrakové ostrosti a dalším zrakovým problémům. Při šilhání musí mozek zpracovávat z každého oka jiný obraz, a aby předešel vzniku dvojitého vidění, obraz z šilhající oka potlačí a oko postupně přestane používat. Zrakové funkce tohoto oka se pak dále nerozvíjejí a může vzniknout tupozrakost. Bez včasné léčby je pak postižení zraku trvalé a nejde nijak napravit. Strabismus se objevuje nejčastěji mezi 2. a 3. rokem věku dítěte. Vzhledem k dědičnosti této vady má dítě šilhajících rodičů či prarodičů předpoklad vzniku strabismu větší a na toto riziko je třeba co nejdříve upozornit lékaře. U dětí se šilhání léčí většinou konzervativně, dětem se předepisují speciální dioptrické brýle a ortoptická cvičení, která pomáhají posílit zrakové funkce slabšího oka a správně rozvinout spolupráci obou očí. Pokud však léčba nepostačuje, ještě před nástupem do školy se přistupuje k operaci.

Astigmatismus je způsobený nepravidelným zakřivením oční rohovky. Způsobuje rozostřené vidění, zhoršené vnímání detailů, pokřivený obraz atd. Velmi často se vyskytuje společně s dalekozrakostí či krátkozrakostí. Velký vliv na vznik a rozvoj onemocnění má zpravidla dědičnost. Díky moderním vyšetřovacím metodám bývá tato vada odhalena už u docela malých dětí, ale někdy se projeví až mnohem později. U dětí se koriguje brýlemi, které vyrovnávají nepravidelnost rohovky oka a zlepšují vidění. V některých případech lékař dětem předepisuje speciální kontaktní čočky. Astigmatismus může být příčinou vzniku tupozrakosti, proto je včasná léčba nezbytná.

článek

Krátkozrakost představuje špatné vidění na dálku, dítě mnohdy nijak neomezuje, a tak se často zjistí až po nástupu dítěte do školy, kdy se objeví problémy s viděním na tabuli. U dítěte s touto vadou si můžete všimnout přivírání očí při pohledu do dálky, nebo že u televize sedí nepřirozeně blízko, a přestože nemá potíže s viděním na blízko, čte s knihou těsně u obličeje. Krátkozrakost neovlivňují jen dědičné faktory, ale také současný způsob života, kdy děti tráví většinu volného času u počítače, často sledují TV nebo si hrají s tabletem či mobilem. Vada se koriguje brýlemi.

Dalekozrakost se projevuje špatným viděním na blízko. Postihuje každého novorozence, časem, jak se oko vyvíjí, vada zpravidla vymizí. U některých dětí však přetrvává. Díky tomu, že je dětské oko schopné velmi dobře akomodovat, nemusí být vada zpočátku patrná. Příznakem může být chování dítěte – dalekozraké dítě přibližuje hračky a knížky velmi blízko k obličeji, má problémy se čtením a kreslením, sedá si blízko k televizi apod. Velice často bývá dalekozrakost spojena se šilháním. Napravuje se brýlemi.

Tupozrakost je funkční postižení jednoho oka, kdy jsou vjemy z oka aktivně potlačeny, a tak spojení mezi mozkem a okem postupně zakrní. Dítě tak jedno oko postupně přestane používat a ztratí schopnost ostrého vidění, při silné tupozrakosti může být dokonce téměř slepé. Je-li tato oční vada diagnostikována včas – ideálně do 5 let věku dítěte, lze ji úspěšně léčit nebo alespoň výrazně zlepšit. V léčbě se používají brýle, okluzor pro zakrývání zdravého oka a ortoptická cvičení. Tupozrakost se projevuje v dětství, často v souvislosti s vyšší dioptrickou oční vadou, šilháním, astigmatismem a právě dědičností.

Foto zdroj: profimedia.cz