Nevěra mi zachránila manželství

Dvaatřicetiletá Lenka se vdávala z čisté lásky a s přesvědčením, že s manželem bude šťastná navždy. Ostatní muži jako by v ten moment vymizeli ze světa. „Během šesti let, co jsem byla s dětmi na mateřské, se mezi námi hodně změnilo. Přispěla k tomu i finanční situace, často nám na konci měsíce museli pomoct rodiče. Věděla jsem, že je kvůli tomu manžel podrážděný, ale některé výbuchy si mohl odpustit,“ popisuje Lenka. Navíc jí vadilo, že se ze vztahu vytratily něžnosti, milování se stalo jakousi sobotní povinností, místo aby si ho užili s chutí. „Měla jsem za to, že se všechno zlepší, až se vrátím do zaměstnání, ale nestalo se. Manžel byl večer vždycky nabručenej, takže čas strávený v práci byl pro mě jako oáza klidu.“

A právě v práci Lenka poznala Tomáše. „Nebylo to tak, že bych se okamžitě ztratila v jeho očích. Bylo mi s ním prostě dobře. Můj muž má prchlivou povahu, hned se rozčílí, a tohle byl naprostý kliďas. Rozebírali jsme spolu všechno možné, od politiky přes knížky až po obyčejné vzpomínky na dětství. S manželem jako bychom si po devíti letech vztahu neměli co říct.“ U povídání dlouho nezůstalo. Lenka začala navštěvovat Tomáše v jeho bytě a vymýšlela si nejrůznější záminky, proč musí zůstat v práci přesčas. „Vážně jsem uvažovala o tom, že manžela opustím. Svěřila jsem se kamarádce, a ta mi řekla: No, tak to je konec. Chceš kontakt na šikovnou právničku?“

Jenomže potom se to Lence rozleželo v hlavě. „Když jsem si najednou představila, jak by to vypadalo dál, moc se mi do toho nechtělo. Doma máme zajeté koleje, děti jsou zvyklé na mámu s tátou pohromadě, jak jim vysvětlíte, že teď budeme bydlet u strejdy? Manžel byl jako táta vždycky vzornej a děti miluje, vím dobře, že by ho to zlomilo, kdybych je od něj odvedla.“ K rozhodnutí zůstat s manželem přispěl i fakt, že se růžový obláček okolo Tomáše začínal zvolna rozplývat. „Najednou jsem viděla i jeho stinné stránky. Tlačil na pilu, abych byla s ním. Žárlil na ostatní chlapy v práci, i když to byl nesmysl. A nakonec to zase tak dobře neklapalo ani v sexu. Připadalo mi, jako by chtěl pořád dokazovat, že je přeborník a dlouho vydrží. Někdy to ale trvalo tak dlouho, že jsme to ani nedokončili. S manželem je to v tomhle ohledu daleko jednodušší.“

Lenka nakonec Tomášovi vysvětlila, že od manžela odcházet nebude. „Nechtěla jsem o Tomáše přijít, románek s ním mi vyhovoval. Připadala jsem si žádanější, hezčí, měla jsem se na co těšit. Bylo mi ale jasné, že jemu to vyhovovat dlouho nebude.“ A taky že ne. Tomáš si záhy našel přítelkyni a vztah s Lenkou zvolna ochlazoval, až vyšuměl úplně. „Jsem ale ráda, že jsem to prožila, a taky že jsem to dokázala udržet na uzdě,“ hodnotí svou zkušenost Lenka. „Pomohlo mi to srovnat si priority a pochopit, co je pro mě důležité. Taky už vím, že každý chlap má své mouchy a je lepší žít s těmi, na které jste už zvyklá, než si zvykat na nějaké nové.“ Lenka si také dala závazek, že si s manželem udělají jednou za týden hezký večer. „Děti necháváme jednou týdně u babičky a vyrazíme do společnosti nebo si jen tak doma uděláme chlebíčky. Je to moc fajn, za poslední měsíc mě už manžel několikrát obejmul a řekl mi, jak mi to sluší… Je to hned o něčem jiném.“ Jak málo stačí ke šťastnému vztahu, viďte? Jenom se k němu prokousat…