Neteř mi svedla manžela

Chodit jsme spolu začali až po roce, za další tři roky jsme se vzali a dohodli se, že děti mít nebudeme. Ani mi to nevadilo, měli jsme spoustu práce, společné koníčky a do toho jsme se snažili podnikat.

Když „malá“ Romanka zazvonila u dveří, byli jsme oba překvapení, neviděli jsme ji víc než deset let a z malé neteře se stala nádherná mladá žena. Uplakaná vstoupila dál a začala vyprávět, jak ji manžel opustil, protože se zamiloval do bývalé lásky. Vůbec nebral ohled na synka, sbalil si věci, řekl, že se o malého postará a v začátcích oběma pomůže. Když se odstěhoval, pochopila, že zůstala sama a vzpomněla si na nás.

článek

Přijali jsme ji s otevřenou náručí a stala se s malým Davidem, součástí naší rodiny. Prožívali jsme společně rozvod, stěhování i další slzy a zklamání. Naštěstí vše probíhalo v klidu a Romana pochopila, že je lepší domluvit se na společné péči. Pomalu začínala opět žít a my jsme je brali úplně všude i na dovolenou.

Přišlo mi to tak nespravedlivé, že jsme s Pavlem šťastní a ona trpí. Pavel už další děti nechtěl, ale když jsem viděla, jak si hraje s malým Davidem, najednou jsem viděla sebe a přišlo mi trošku líto, že jsem jen nevlastní matka. Myšlenky na mateřství jsem rychle zahnala a chválila Pavla, za jeho starostlivou péči. Choval se k oběma opravdu jako táta.

Díky rozvodu Romany, jsem si stále víc uvědomovala, že jsme přišli o veškeré soukromí, pokud se o malého staral jeho táta, tak Romana přespávala u nás, aby to doma na ni znovu „nepadalo“. Neměla jsem to srdce říct ji, že by se měla pomalu postavit na vlastní nohy, protože i my dva máme svůj vlastní život.

článek

O to větší bylo moje překvapení, když jsem se nečekaně vrátila domů a ty dva načapala v posteli. Vůbec jsem se nezmohla na slovo a stála ve dveřích s otevřenou pusou. Najednou do mě vjela šílená zlost a začala jsem na ně křičet, vůbec si nepamatuji, jaké nadávky lítaly vzduchem, ale vím, že jsem chtěla zemřít. Sbalila jsem si tašku a odešla ke kamarádce. Ti dva se ani nepohnuli a Romana se dokonce samolibě usmívala.

Za celý týden se mi ani jeden nesnažil nic vysvětlit, Romana mi pouze poslala zprávu, že se do sebe zamilovali a zůstanou již spolu. Stále tomu nemohu uvěřit a přesto, že uplynuly již dva měsíce, vůbec nic se neděje. Pavel dokonce vinu svaluje na mě a říká, že mám být rozumná a chápat Romanu, v jaké se ocitla situaci. Nemůžeme spolu komunikovat bez toho, abychom se pohádali. Jsem úplně zlomená a vůbec nevím, co mám dělat dál. Jen vím, že jsem přišla nejen o neteř, ale také o svého manžela. Vše začali řešit naši právníci a já jsem se přestěhovala k rodičům, cítím se hrozně a moc bych chtěla, aby se Pavel vrátil ke mně.

Myslíte, že je to možné? Zažili jste někdy podobnou situaci a podařilo se vám manželství zachránit?

Názor redakce: …aneb Každý dobrý skutek má být po zásluze potrestán. Udělej to, co jsi radila své neteři. Postav se znovu na vlastní nohy a začni žít. Všechno se děje z nějakého důvodu a možná máš potkat někoho úplně jiného.

Foto zdroj: profimedia.cz