Mýty a pověry o tucích
Problematika tuků je často diskutována a v této souvislosti se setkáváme s řadou mýtů a polopravd, které jsou stále ještě hluboko zakořeněny, a to bohužel i mezi odborníky.
Nejčastější mýty o tucích:
1. Při redukční dietě nesmím jíst tuky.
Tuky musíme při redukční dietě omezit, ale příjem energie z tuků by neměl klesnout pod 20 % celkového energetického příjmu, tj. cca pod 45 g za den, protože jsou nositelem důležitých biologicky aktivních látek – vitaminů rozpustných v tucích, esenciálních mastných kyselin aj. Nejedná-li se o redukční dietu, optimální množství tuku ve stravě je 30 – 35 % z celkové denní energie (cca 60-80 g/den).
2. Omezuji tuky používané na mazání i maštění pokrmů. Zároveň jsem přestala sladit cukrem – a přesto nehubnu.
Většinu tuku (asi 2/3) přijímáme ve formě tzv. skrytého tuku, tedy v mase a masných výrobcích, mléce a mléčných výrobcích a pečivu, zejména trvanlivém a jemném. Tyto výrobky jsou také hlavním zdrojem škodlivých trans mastných kyselin. Při hubnutí nestačí omezit pouze cukr a viditelné tuky, ale zaměřit se i na jeho skryté zdroje, jejichž konzumaci si mnohdy ani neuvědomujeme.
3. Je jedno, jestli jím máslo nebo margarín (rostlinný tuk), po obojím se tloustne.
Energetická hodnota tukových výrobků závisí na obsahu tuku. Čerstvé máslo, máslo a stolní máslo obsahují minimálně 80 % tuku, zatímco rostlinné tuky obsahují většinou tuku daleko méně, některé výrobky pouhých 25 %.
4. Tuky obsahují cholesterol, a proto se jim vyhýbám.
Cholesterol obsahují tuky živočišného původu. Ty jsou navíc zdrojem většího množství nasycených mastných kyselin, které zvyšování hladiny cholesterolu v krvi podporují. Rostlinné tuky naopak obsahují nenasycené mastné kyseliny, které hladinu cholesterolu snižují, navíc jejich prostřednictvím pozitivně ovlivňujeme např. tělesný vývoj a vývoj mozku.
5. Rostlinné tuky (margaríny) jsou náhražkou másla.
Margaríny byly vyráběny jako náhražka másla v době nedostatku surovin, zejména v období války, a proto jejich kvalita byla nízká. S těmito výrobky se současné rostlinné tuky nedají vůbec srovnávat – vyrábějí se z kvalitních surovin a svými výživovými i užitnými vlastnostmi máslo předčí.
6. Výroba rostlinných tuků (margarínů) je příliš průmyslová.
Průmyslové technologie se používají ve všech odvětvích výroby potravin. Výroba rostlinných tuků není ničím výjimečná a je srovnatelná s výrobou másla – liší se jen ve vstupních surovinách.
7. Preferuji máslo, protože margaríny (rostlinné tuky) jsou umělé.
Pro výrobu obou potravin se používají přírodní suroviny – pro máslo mléko a pro rostlinné tuky rostlinné oleje. Možnosti výběru surovin jsou u rostlinných tuků velmi široké, a proto lze vyrábět tuky, které působí preventivně proti srdečně-cévním i některým dalším onemocněním.
8. Rostlinné tuky (margaríny) jsou stále stejné a výrobci nabízejí jen „kosmetické úpravy“, např. atraktivní obal nebo více vitaminů.
Ve složení rostlinných tuků došlo k výrazným změnám, které byly iniciovány doporučeními odborníků na výživu (např. zvýšení obsahu složek snižujících hladinu krevních tuků, odstranění trans mastných kyselin apod.). Ke zlepšení došlo i v roztíratelnosti a také došlo ke zlepšení vlastností pečiva, k jehož přípravě byly tyto tuky použity (např. upečený moučník bude křehčí a kypřejší).
9. Rostlinné tuky (margaríny) se vyrábějí ztužováním za vzniku škodlivých trans mastných kyselin.
Často zmiňovaným mýtem je obsah trans mastných kyselin (TFA) v margarínech. V dnešní době je naprostá většina výrobků na našem trhu vyráběna moderní technologií, při které tyto škodlivé trans mastné kyseliny prakticky nevznikají (jejich obsah je do 1 % v tukové složce, tedy nutričně bezvýznamné množství).
Složení tuků na našem trhu se neustále zlepšuje, dokladem toho jsou výsledky testování z roku 2004 a 2007. I za tuto poměrně krátkou dobu se složení jednotlivých tuků (zejména v obsahu TFA) výrazně zlepšilo. Zatímco „nejhorší tuky“ v roce 2004 měly obsah TFA až 27,5 %, v dnešní době je „nejhorší“ ten, který obsahuje 7,2 % TFA. Stále více výrobků spadá do kategorie „Prakticky neobsahuje trans mastné kyseliny“.
10 „nejlepších“ 2007 10 „nejhorších“ 2007
Z výše uvedených tabulek jasně vyplývá, že problematika trans mastných kyselin se v dnešní době netýká tuků na mazání, tepelnou úpravu a pečení (zejména rostlinných), které jsou vyráběny novou technologií. Na druhé straně však roste spotřeba potravin s vysokým obsahem nasycených a trans mastných kyselin, které podporují zvyšování hladiny cholesterolu, např. trvanlivého pečiva, jemného pečiva, zejména z listového těsta, čokoládových výrobků s polevami, mražených krémů, instantních přísad do kávy a čaje a rostlinných šlehaček ve spreji, které obsahují kokosový nebo částečně ztužený tuk.
Zdroj: Fórum zdravé výživy
