Máte doma mravence?

I mravenci, ať jsou jak chtějí malí, dokážou pořádně rozčílit. Ovšem i přesto ve srovnání s dalšími nezvanými hosty (jako jsou nejrůznější roztoči, šváby, mouchy, komáři, blechy, štěnice, moli nebo červotoči) nám bývají tihle drobní pracanti tak nějak víc sympatičtí. Často totiž spíše obdivujeme neuvěřitelně dokonalou organizaci jejich kolonií, schopnost obstarat si potravu i rozdělení funkcí mezi jednotlivé členy společenství, kdy každý svou prací přispívá ke společnému užitku. Nicméně není zrovna příjemné přijít domů, hladově vběhnout do kuchyně – a zjistit, že cukřenka je téměř prázdná, chleba rozdrobený a dřez plný malých návštěvníků. Je nutno začít jednat, a to i tehdy, jestliže najdete pouze několik drobných jedinců – první průzkumníci totiž ihned předají informace ostatním a v mžiku se houf mravenců mění v hotové vojsko.

Pasti a jedy

Nezapomeňte také na to, že některé druhy mravenců koušou a mnohdy při tom vylučují látky, které způsobují alergie a záněty kůže (dermatitida). Jak se ale zbavit malých hladových vetřelců?

Ještě než sáhnete po některém z hubičů (které jsou vždy toxické), prověřte všechna potrubí, štěrbiny a mezery všeho druhu – mravenci obvykle přichází zvenku a jen obtížně v domácnosti zahnízdí. Co nejvyšší izolace je tedy prvním krokem k úspěchu. Dále se snažte nenechávat po sobě nikde zbytky jídla, jinými slovy je nutno často a pečlivě čistit všechny povrchy.

Teprve pokud se výše zmíněná opatření nesetkají s žádaným efektem, přichází chvíle silného útoku – a tedy použití chemických insekticidů. Zde předkládáme malý seznam různých typů přípravků, s nimiž se můžete setkat:

•   Návnady

Většinou jde o nejrůznější pasti s kouskem jídla, které mravence přiláká a otráví. Jejich hlavním cílem je zničit celou kolonii – mravenec totiž otrávenou návnadu ještě stihne donést do mraveniště, kde se o ni všichni členové podělí. Je ovšem potřeba dát pozor na to, abyste návnadu umístili na obvyklou trať mravenců – jinak veškerá vaše snaha může přijít vniveč.

•   Práškové insekticidy

Prášek se obvykle sype tam, kde tušíme mravenčí stezku, anebo přímo na zamořená místa. Ovšem tyto insekticidy nedoporučujeme používat v domácnostech, kde jsou děti nebo domácí zvířata, i proto, že obal mívá většinou velmi jednoduché otvírání.

•   Spreje, pěny, tekuté přípravky

Všechny typy těchto insekticidů ve skutečnosti patří mezi tekutiny, liší se jen v pohonném mechanismu. Rozprašování sprejem je takřka neviditelné, zatímco po pěně zůstává bílá stopa, která po několika minutách zmizí. Tyto přípravky jsou vhodné k ošetření nepříliš velkých povrchů, zejména špatně přístupných a skrytých. Je ovšem třeba dávat pozor na několik věcí. Jednak ne všechny spreje jsou stoprocentně zabezpečeny proti vzplanutí, a jednak málokdy vás obal upozorní na fakt, že tyto insekticidy by se neměly aplikovat na leštěné parkety či koberce.

Insekticidy v akci

Účinnost výrobku záleží nejen na tom, jaká aktivní složka tvoří jeho podstatu, ale i na jeho koncentraci a způsobu použití (jestli musí být aplikován pouze přímo na hmyz, anebo může být ošetřeno i okolí). Roli také hraje rychlost působení, doba účinnosti (obvykle bývá od dvou týdnů až po tři měsíce a více) a smrtící efekt základní substance. Například návnady z tohoto hlediska příliš nevynikají,  už proto, že není jisté, že mravenci se k nim vůbec dostanou – je totiž nutno najít přesně místo, kde si mravenci návnady nemohou nevšimnout. Avšak ani když se to podaří, nelze čekat náhlé zahubení hmyzu. Pěnové a práškové insekticidy jsou adekvátním řešení tehdy, jestliže mravenci jsou na viditelném a omezeném prostoru. Pokud je ale najdeme na špatně dostupném místě, musí přijít na řadu sprej nebo tekuté prostředky.

Jsou nebezpečné?

Insekticidy patří mezi pesticidy, takže podléhají zvláštním normám a jejich etiketa musí být označena registrační značkou. Zároveň, než se vůbec dostanou ke spotřebiteli, procházejí nejprve testem toxicity. Ovšem stačí to, aby byly prohlášeny za bezpečné?

Italská organizace spotřebitelů provedla výzkum, v němž se zaměřila na některé obsažené látky jako neurotoxiny, karcinogeny, respektive zkoumala, jak se tyto substance chovají, pokud se dostanou do kontaktu s člověkem jen na krátkou dobu (Italové předpokládali, že samotné použití insekticidu nebývá nijak dlouhé). Ukázalo se, že z hlediska toxicity jsou nejméně nebezpečné návnady a práškové přípravky, naopak nejhůře dopadly spreje. Přitom nadměrná dávka insekticidních látek (ať už v důsledku inhalace, nebo po požití) může vyvolat i vážné zdravotní potíže (ospalost, závratě, bolesti hlavy, trávicí problémy, nevolnosti, zvracení apod.). Pokud se tyto nebo podobné příznaky objeví, neváhejte okamžitě vyhledat lékařskou pomoc.

Insekticidy a ekologie

Vzhledem k tomu, že většina těchto výrobků škodí životnímu prostředí (především co se týče vodních zdrojů), po použití je nutno správně naložit s obalem i s případným zbytkem přípravku. Bohužel většina etiket se vůbec nezmiňuje o způsobu, jakým byste měli produkt likvidovat – tedy vhodit jej do kontejneru pro nebezpečný či zvláštní odpad. Málokdy také najdeme vůbec informaci o nebezpečnosti produktu vůči životnému prostředí.

A na závěr – po použití insekticidu nezapomeňte místnost řádně vyvětrat, abyste předešli náhodnému nadýchání toxických výparů.

Z italského časopisu Altroconsumo
Zdroj: SOS