Máš doma tyrana? Braň se!

Pokud máš doma opravdu násilníka, který tě bije, zamyká tě a bere ti peníze, tak tady není o čem mluvit. Okamžitě jdi na policii, anebo vyhledej odbornou pomoc. V dnešní době existuje řada neziskových organizací, které pomáhají ženám v nouzi, mezi nimi například Bílý kruh bezpečí nebo Rosa. Nestyď se je kontaktovat, jsou tu pro tebe.

Postav se mu hned na začátku

Nicméně takový malý tyran může dřímat i v poněkud mírumilovnějším muži. Pokud máš pocit, že tvůj muž je jen trochu výbušnější povahy, ale jinak si tě váží a problémem se zabýváte oba, tak se vztahu nevzdávej. Ale určitě buď obezřetná a pamatuj, že nohy na ramena můžeš vzít kdykoli. Rozhodně se nevymlouvej na děti, společný majetek nebo dlouhá prožitá léta.

Je otázkou, jestli můžeš násilníka v muži potlačit. Někteří odborníci radí od takového muže odejít, jiní poukazují na to, že muž si k tobě dovolí to, co mu povolíš. I když jsou začátky růžové, měla bys jasně vědět, co chceš a co ne. A neboj se mu postavit. Protože právě na začátku si upevňujete pozice. A později se s tím už tolik nedá dělat.

Láska je hned, bití přichází nepozorovaně

A právě když nedokážeš ukočírovat začátek, je možné, že se později dostaneš do spirály bití a ponižování, aniž by sis to uvědomila. Většina žen totiž vůbec neví, že jsou obětmi domácího násilí. Přichází totiž rafinovaně. A ony mají pocit, že si buď bití zasloužily, nebo že jde o projev lásky.

Pokud na tebe chlap vztáhne ruku, dej mu jasně najevo, že takhle ne, i kdyby ses měla od něj na pár dní odstěhovat. Když přišla první facka, čekej v budoucnu další.

Kytka za facku? Nenechej se opít rohlíkem!

Jasně, dal ti první facku a pak přišla omluva, kytice růží a pozvání na večeři? Typické chování násilníka. Metoda cukru a biče. I když si říkáš, že tohle je krásné gesto za jednu facku, nesmí mu to tak lehce projít. Muži-násilníci velmi často po té, co svou ženu zbijí, se omlouvají a ujišťují ji, jak moc ji milují. A pak je zase všechno krásné a růžové. Ale jen do dalšího bití. Věř nám, tady musíš dát rázně najevo, že to přepískl a kytice ani večeře to nespraví.

Nepodceňuj psychický teror 

Někdy ale žádná facka nepřijde a stejně se bojíš příchodu svého muže. Víš, že s ním přichází výčitky, ponižování nebo výsměch. Psychické násilí je také násilí. Akorát po něm nezůstávají modřiny a tak okolí nic netuší. Pokud tě muž jakkoli uráží nebo ti nadává za zcela nepodstatné chyby, postav se mu. Přestaň si pořád dokola vyčítat, že jsi spálila večeři, zapomněla koupit chleba nebo neutřela prach a zeptej se ho, proč to příště neudělá on. Jsi přeci jeho žena a ne služka. A jestli vám krásný večer dokáže pokazit jen to, že se připálily bramboráčky, tak si dej ruku na srdce a zeptej se, jestli takové soužití vůbec chceš. Možná ti bez neustálého remcání bude líp.

Zkušenosti našich čtenářek: 

„Tak psychický teror moc dobře znám. Ale vím, že si za to můžu sama, protože jsem nenašla odvahu se mu vzepřít. Můj teď už bývalý manžel vycítil, že nejsem ten typ, co by si byl jistý a silný. Pořád mě nějak vedl, opravoval mě a později i vyčítal. Vše jsem dělala špatně. Za volantem, v kuchyni a dokonce i v posteli. Byla jsem nevyrovnaná a málo sebevědomá. Dva roky po rozvodu je ze mě silná žena, která už by si to nenechala líbit,“ svěřila se nám čtenářka Andrea (38 let).

„Mě muž nikdy nebil. Dal by mi jednu facku a letěl by. Nejsem ten typ, co by se bezhlavě zamiloval, takže doufám, že domácí násilí mi nehrozí. Nechápu ty ženy, co své muže ještě omlouvají,“ má jasno Petra (34 let).

„Moje máma se za jednoho tyrana vdala, nebyl to ale můj otec, ten mi zemřel, když mi bylo pět let. S otčímem jsme si prošly peklem. Jak moje máma i já. Bil nás obě. Špatně se mi o tom mluví, ale myslím, že to musím ze sebe dostat. Naštěstí mě nikdy neznásilnil, ale mamku znásilňoval pořád. A mě bil. Když jsem přinesla špatnou známku ze školy, neuklidila si pokoj, ale i jen tak, když měl špatnou náladu. Naštěstí se s ním máma po osmi letech rozvedla.  Nemám ji za zlé, že to nedokázala udělat dřív, ale já bych to utnula hned na začátku. Po této zkušenosti si dám na chlapy pozor,“ líčí Monika (26 let).

A co ty? Máš nějaké zkušenosti s bitím? Chodila jsi někdy s tyranem? Prominula bys chlapovi jednu facku? Napiš nám do diskuze. 

Foto: shutterstock.com