Země vycházejícího slunce
Chci tento víkend věnovat Japonsku. Jeho historii, kultuře a samozřejmě lidem.
Umím japonsky jen poděkovat, vyjmenovat tamní ostrovy a zhruba vím, co je to kimono, origami nebo ikebana. Pojďte si se mnou rozšířit obzory a poznat „Zemi vycházejícího slunce“, která je pro Evropana více či méně zahalena rouškou tajemství.
Základní fakta
Japonsko je desátou nejpočetnější zemí světa, má necelých 130 milionů obyvatel! Jen v hlavním městě Tokiu žije 8,2 milionu lidí a připočteme-li předměstí, dostaneme se k 12 milionům. Tato konstituční monarchie, jíž vládne císař Akihito, se skládá z ostrovů Hokkaidó, Honšú, Šikoku, Kjúšú a dalších menších ostrovů. Japonsko má celkem 47 prefektur. Měnou je japonský jen (JPY). Nejrozšířenější náboženství jsou šintoismus a buddhismus. Průměrně se Japonci dožívají 77,72 let a Japonky až 84,60 let.
Historie
Pokud bychom pohlédli do minulosti a chtěli ji probrat celou, byl by tento článek hodně dlouhý. Ovšem podle tradiční japonské mytologie byly už v 5.a 6. století zavedeny čínské písmo a buddhismus. Země pak byla založena v 7. století císařem Jimmu. Po dlouhých staletích hledání stability, přijížděli od druhé poloviny 16. století do země obchodníci a křesťanští misionáři z Evropy (Portugalska, Španělska, Nizozemí a Anglie). Ze strachu před iberskou invazí japonský vládnoucí šógunát později zakázal styky s Evropany s výjimkou holandských obchodníků. Tento zákaz trval až do Konference v Kanagawě v roce 1854.
Tím se do Japonska dostal západní vliv, nastala řada reforem (zrušení šógunátu a obnovení moci císaře, zrušení feudálního systému, zavedení západního právního řádu a vlády, další ekonomické, sociální a vojenské reformy), čímž se země stala jednou z nejmodernějších světových mocností. Během 2. světové války se Japonsko spojilo s Německem a Itálií a zformovalo Osu. Japonsko v roce 1941 napadlo americkou námořní základnu Pearl Harbor, protože si chtělo zajistit nadvládu v Pacifiku. Byla to však osudová chyba a vstup USA do války znamenal pro Japonsko zcela opačný důsledek. Mnohé agrese vyústily v atomový útok na Hirošimu a Nagasaki a Japonsko pak v září 1945 kapitulovalo. Američané převzali nad Japonskem okupační správu, po jejímž skončení země ekonomicky ožila. Důkazem toho byly olympijské hry v roce 1964.
Kultura a umění
Japonci žijí neuvěřitelně bohatým kulturním životem ať už pramení z dávných dějin, anebo je spojen se současností. Tamní lidé např. zbožňují komiksy! Tzv. manga jsou v Japonsku velice populární, každá věková skupina si najde ten svůj komiks. Má to svou logiku, vždyť japonské písmo je hodně grafické, a spojení textu s obrazem je tak nasnadě.
Japonec doslova dýchá pro umění – je součástí jeho každodenního bytí. Důkazem je i dokonalé aranžování pokrmů. Vizuální stránka je zde stejně důležitá jako chuťová. Pojem „japonská zahrada“ už znají lidé na celém světě. Není se čemu divit, tamní zahrady jsou oázou klidu, krásy a harmonie. Vypěstovat ale takový skvost trvá desítky, ba dokonce stovky let!
Malé umělecké dílo kokáží Japonci udělat i z květin. Ikebana je tradiční způsob aranžování květin, který je znám už od 7. století. Dnes se ikebana dokonce vyučuje ve školách. Ikebana má tři základní stavební prvky: zemi, člověka a nebe. Cílem je vyjádření jednoty a také harmonie přírody s kosmem.
Jistě jste už v několika filmech zahlédli veliké bubny. Ty jsou s Japonskem také spjaty, říká se jim taiko. V dávných dobách je lidé používali jako dorozumívací prostředek. Taiko je přirovnáván k lidskému srdci. Patřil k náboženským rituálům a také povzbuzoval válečníky. Dnes na ně hrají hudebníci.
Informace k článku byly čerpány z encyklopedie Wikipedia
