Rozhovor s Pretty Woman

Co vás vedlo k přihlášení do soutěže Pretty Woman?
Popadla mě „pejcha“, říkala jsem si no tak co, Miss jsem nestihla a tahle soutěž byla taková jako by pro mě, co se týče věku.

Jak jste se cítila, když vás vybrali do prvního kola v Karlových Varech?
Na castingu jsem si říkala, že tady nemám šanci a pak jsem právě byla v Karlových Varech v lázních a užívala jsem si a oni mi zrovna volali. Hned jsem se potřebovala o tu radost s někým podělit, tak jsem šla za recepčními, se kterými se tam znám, a křičela jsem na ně: „Holky, tak oni mě vybrali!“ a měla jsem velkou radost a jásala jsem neskutečným způsobem.

Vnímala jste mezi finalistkami rivalitu nebo naopak přátelství?
Nějaká rivalita tam určitě byla, já tyhle věci vycítím, ale všechny byly hrozně příjemné a snažily jsme se být kamarádské.

Takže jste si tam našla kamarádky?
No já myslím, že jsme se všechny moc snažily, ale jde o to, jak moc to bylo od srdce. To nemůžu říci, protože to člověk těžko za těch pár dní pozná, ale u takových 50 % si troufnu říci, že to bylo od srdce.

Jak jste vnímala celkem velký věkový rozdíl mezi finalistkami a předně to, že vy jste byla mezi nimi nejstarší?
Tak přeci jenom tam jsou mladé holky, a když se na sebe člověk dívá, tak je k sobě kritický a já jsem teda velmi sebekritická. Ale vlezla jsem tam, na což musíte mít povahu a nějaký náboj, který vás tam pohání. Ale hlavně jsem si říkala, proč to neprožít. Už jsem toho v životě zažila tolik, ale tohle ještě ne. Tak proč to neprožít, proč to nezkusit, proč mezi těmi holkami nebýt, a proč nenabrat nějakou zkušenost, která mě posune někam dále. A určitě je lepší si říci, byla jsem tam, než nebyla jsem tam a nic jsem pro to neudělala.

Co očekáváte od titulu, myslíte si, že se nějak změní váš život?
Očekávala jsem, že získám jinou dimenzi života, že nebudu stagnovat, a že už se posunu někam jinam. Očekávám, že dostanu nějakou nabídku, že se můžu posunout i v kariéře. Já už nemohu vyjít na mola, ale chtěla bych se věnovat dětem a starším lidem. Teď z mé pozice jim konečně budu moci pomoci, což předtím nešlo. Chtěla bych navštívit některé dětské domovy a domovy důchodců, a zároveň už spolupracuji s maltézským křížem, který bude stavět nový domov pro seniory. Já se hodně snažím pomáhat lidem a mám radost, když má druhý radost a když k tomu mohu přispět já sama, tak je mi ještě lépe.

A kdybyste byla mladší přihlásila byste se do soutěže miss?
Ano, byla by to určitě skvělá možnost jak se zviditelnit a dokázat něco. Ale „za nás“ taková možnost bohužel nebyla.

A vnímáte rozdíl mezi Pretty Woman a Miss?

Určitě vnímám rozdíl, protože v Miss jsou to mlaďounké holčiny. Myslím si, že si tam vytvoříte takové ty potřebné lokty a naučíte se trošičku bojovat a hlavně získáte určitý odrazový můstek ke kariéře. Já jsem spíš submisivní hodný člověk, ale zjistila jsem, že pokud si nechám všechno líbit, tak to ostatní poznají a využijí toho. Jiní si vás můžou vážit jen natolik, nakolik si vážíte sama sebe. Z tohoto pohledu ta děvčata můžou něco hodnotného získat, ale na druhou stranu, ještě nemají nic za sebou, kolikrát ani pořádně neumějí mluvit, takže je otázka, jestli to není moc brzy.

A celkově, jak vnímáte soutěže krásy?
Já si myslím, že hezká holka musí být vidět. Každá hezká holka, když už je vidět, tak má větší možnosti. Čím je ta holka hezčí a chytřejší, tak by měla tohle absolvovat, aby měla nějakou šanci někam to dotáhnout, protože holek hezkých a chytrých je docela dost a když se nikde neukážete, tak přeci jenom ty šance něco dokázat nejsou tak velké.

Co byste vzkázala, ženám které by se chtěly přihlásit do dalšího ročníku?
Aby se nebály tam jít, není to o tom jak je člověk hezký, ale hlavně o tom, co má u srdce. A ve finále to bylo hlavně o tom. Je lepší se zapojit a prožít to a vzpomínat, než to neprožít a sedět doma, a říkat si: no já jsem blbá, že jsem to neudělala. Jak nabrat sebevědomí, se dočtete v článku Uzdravte svoje sebevědomí!