Rozhovor s Petrem Zuskou – uměleckým šéfem baletu ND
Balet pražského Národního divadla připravil na 14. a 15. června premiéry velmi efektní taneční podívané CAUSA CARMEN.
V první části uvidíme ve světové premiéře nově vzniklou choreografii dua Johana Grebena a Uri Ivgiho s provokativním názvem Santa Says Cut It! V druhé části se poprvé představí tvorba významného světového choreografa, režiséra, tanečníka i producenta Matse Eka v jeho osobité Carmen. Tančí soubor baletu Národního divadla.
Mohou diváci očekávat na prknech první scény něco hodně revolučního?
U švédského choreografa Matse Eka nic výslovně revolučního nečekejte. Dnes už je tento choreograf do určité míry klasikem. Mats Ek je tedy sázka na jistotu – není sporu o tom, že je jednou z nejvýraznějších postav současného tanečního divadla téměř třiceti posledních let. Carmen je jedním z jeho nejmladších příběhových baletů, vznikl v roce 1992.
Večer bude také doplněn o zcela novou kreaci, kterou pro soubor Národního divadla vytvořili Holanďan Johan Greben a Uri Ivgi z Izraele…
Choreografie Santa Says Cut It! je poněkud revoluční. Jejich choreografické duo ode mne dostalo zadání vytvořit něco, co by mělo s Carmen jakéhosi společného jmenovatele, náznak spojitosti. Podařilo se jim vytvořit v určitém smyslu ke Carmen kontrastní dílo plné metafor a symbolů, které s tímto tématem souvisejí. I když jejich dílo bude úplně jiné než Ekovo, má nakonec celý večer své podprahové propojení. Carmen je příběhový balet, i když se u Matse Eka nejedná o nějaké popisování děje. Ek používá spoustu zkratek, minimalismů a bizarních momentů. Nelze tedy říci, že jeho dílo je doslovným polopatistickým přepisem Carmen. Nicméně můžeme je označit za příběhový balet, zatímco Santa Says Cut It! je čistě autorskou, velmi abstraktní záležitostí.
Titul Santa Says Cut It! zní ostře a navozuje pocit parodie. Lze ho přeložit jako Santa říká: Řízni to!?
Spíše asi Santa říká: Zruš to! Prolom to! Jde o skupinu lidí žijících v nějakém systému, který určuje a determinuje jejich existenci, avšak uvnitř každého z nich klíčí touha stát se individualitou, jedinečnou bytostí. Takový systém člověk touží prolomit. Tato myšlenka se pak promítá do jevištního tvaru a odtud také název kreace. Ani Johan, ani Uri však nechtějí, aby se název blíže specifikoval.
Takové téma ale vyvolává pocit, že ani scéna nebude právě veselá!?
Druhá část, tedy Ekova Carmen, bude mít rozhodně veselejší barvy! Alespoň výtvarně určitě.
I kostýmy Carmen vypadají pro oko lákavě: bohaté zlaté a rudé kanýry evokující Španělsko…
Carmen má svou poetiku. Je v ní náznak určitého naivismu, což je velmi příjemné. Zato první část večera bude mít scénu velmi abstraktní, bude spíše strohá.
Na které své taneční idoly se mohou diváci a divačky těšit? Tančí celý soubor?
V první části, v Santovi, tancuje asi 16 tanečníků, v druhé také. Někteří budou tančit v obou částech. Sólisté z Carmen většinou v Santovi neúčinkují, sbor vojáků a dámy z Carmen pak většinou vystupují i v Santovi. Téměř všechny hlavní role mají dvojí obsazení, takže se na Cause Carmen podílí téměř celý soubor.
Kdo tančí Carmen?
Do role Carmen byla původně obsazena Sylva Nečasová a Tereza Podařilová. Té se však před několika dny narodil chlapeček Filip – máme z toho všichni velkou radost. Myslím, že to je pro ni teď nejdůležitější životní role! Vysvětlil jsem tedy Matsovi situaci. Sylva Nečasová zůstává, a já jsem vybral další obsazení – Editu Raušerovou. Až Mats přijede, bude zkoušet pouze se sólisty. Je velký perfekcionista, takže se sám rozhodne, kdo bude tančit Carmen na premiéře. Obě mají velkou šanci být vynikající, i když je každá úplně jiná.
A mužské role?
Don José je obsazen Alexandrem Katsapovem a Matějem Urbanem. Escamilla tančí Richard Kročil, Jiří Urban a Michal Štípa. Zvláštní postavou je M, což představuje jednak La Me’re, (Mother) – Matku, jednak La Mort – Smrt a zároveň také Micaelu. Do této role jsou obsazeny Zuzana Susová a Nikola Márová. Do role Gypsyho, Cikána, což je manžel Carmen, je obsazen Tomáš Rychetský a já. Velitele čety představují Radek Vrátil a Tomáš Kopecký.
Matka Matse Eka byla slavná choreografka Birgit Cullberg, jistě vnitřně velmi silná a energická žena. Není to důvodem, proč Mats Ek začal s tancem až později, jako by se chtěl emancipovat od mateřského vlivu? Zpočátku se věnoval pouze teorii tance a divadla, řediteloval švédskému Královskému divadlu, zasáhl i do operní oblasti…
Matka je tématem, s nímž se vyrovnáváme všichni. Matka je samozřejmě podstatná, mnohdy se toto téma promítne zcela mimovolně, je zakódované někde hluboko a pak se někde projeví. To už je asi otázka pro Junga nebo pro Freuda. I v mé poslední choreografii Sólo pro tři je ženský element – nepojmenovatelná postava, která je zároveň Smrtí, Děvčátkem s páskou na očích, zároveň Matkou a také Milenkou… Téma smrti i matky mají umělci všeobecně pod kůží, je to téma, které stále řešíme. Je na něm hezké, že ho nikdy nedořešíme. Paralely najdeme i v literatuře. Mám moc rád Hermanna Hesseho, jeho úžasnou knihou je Narcis a Goldmund, kde se vyloženě řeší problém matky. Když Goldmund umírá Narcisovi v rukou, říká mu: Já odejdu naplněn a v klidu, ale jak chceš zemřít ty, Narcisi, když jsi nepoznal matku?
S Matsem Ekem musíte být vůbec vnitřně spřízněn, vytvořil jste Sólo pro tři a on Sólo pro dva, mimo jiné…
Tehdy jsem mu volal, nechtěl jsem mu ukrást slovní hříčku. Jedno z jeho nejslavnějších děl je Sólo pro dva, duet na hudbu Arvo Pärta. Když se mi rodil v hlavě nápad na představení s hudbou Vysockého, Brela a Kryla, nemohl jsem se zbavit pocitu, že se má jmenovat Sólo pro tři. Přestože podstata každého z děl je jiná, zavolal jsem Matsovi, zda mu můj obdobný název nebude vadit. Smál se, říkal, že s tím nemá žádný problém, naopak navrhoval, že by se to mělo jmenovat Sólo pro čtyři. Když jsem nechápal, prohlásil: Ten čtvrtý jsi přece ty!
Nelze přece jen říci, co má Carmen společného se Santa Says Cut It? Co Causu Carmen sjednocuje? Propojí se nám obě kreace až dodatečně?
Moudřejší budeme po premiéře. Vím ovšem, na jakých tématech se oba kusy stýkají. Když si představíte Carmen, každého hned napadne, že José byl přehnaně žárlivý a Carmen nakonec taky zabil. Jenomže v pozadí je také filosofie Carmen – od začátku to věděla. Je v tom určitá osudovost. Carmen je postava, která pravidla a systémy bourala. A tady je i určité vodítko k Santovi. Nechci se k tomu víc vyjadřovat, u narativních témat, jako je Romeo a Julie nebo Oněgin, můžeme diskutovat o pojmenovatelných věcech, ale tady se jedná o jemnou linku, která se slovy těžko popisuje.
Diváci se ale v každém případě mohou těšit na působivý večer…
Myslím, že to bude krásný večer, který v obou půlkách nabídne něco jiného. Není to komorní záležitost, ale velká podívaná, bude se na co koukat. Labutí jezero však nečekejte, i když Mats Ek samozřejmě vychází z baletního slovníku jako většina choreografů, přestože dělají takzvaný moderní či současný tanec!
Rozmlouvala Eva Jeníková
