Třetí a čtvrtý rok v Bradavicích dokázaly být ve filmu stejně zábavné, magické i temné jako v knížkách. Nový režisér pětky, převážně televizní David Yates, se ale vrátil k mírné opatrnosti. Nejdelší knihu série shrnul do nejkratšího filmu. Zákonitě tak vypadlo skoro všechno, co se netýká hlavní voldemortovské linie. Žádný famfrpál, žádný stres z velkých zkoušek NKÚ, z probouzejícího se milostného života Harryho zůstala jedna pusa. Příběh, který zůstal, nicméně nabízí všechno, co je potřeba vědět k pochopení zápletky (to platí samozřejmě jenom, pokud jste viděli předchozí potterovské filmy, vstupovat do rozjeté série, která předpokládá, že se vyznáte, nedoporučuju). Jenže bradavický páťák bez kouzelnického turnaje a pod dohledem inkvizitorky, která zakazuje každou radost studenta, ani v knize není tak nabitý, vtipný a magický jako dva předchozí ročníky.
Nový režisér a nový scénárista vyprávějí rychle, ne vždycky se jim zkratka povede tak dobře, jako ve scénách přesně charakterizujících pracovní styl nové učitelky obrany proti černé magii a zároveň ministerského špeha Dolores Umbridgeové. Třeba ukázka plynutí školního roku během tréninků Brumbálovy armády je delší než by musela. Ve spěchu napěchovat osm set stránek do dvou hodin a čtvrt nezbyl prostor skoro pro nikoho jiného než pro ropuchu Umbridgeovou a pubertálního Harryho. Naštěstí ji hraje k nesnesení dokonalá Imelda Staunton a i Daniel Radcliffe konečně vyrostl do slušného herce. Mezi přítomnou smetánku ostrovního hereckého ansáblu kromě sladce hnusné Staunton skvěle zapadla i Helena Bonham Carter jako šílená smrtijedka Bellatrix Lestrange. Obě jsou i dobře nadabované, stejně jako několik jiných důležitých postav včetně Harryho, mnohé vedlejší postavy ale působí s českým hlasem neobratně.
Dobře se uvádí také nová kamarádka Lenka Střelenka, pro jejíž melancholii má filmový Harry pochopení. Zato věční kamarádi Ron a Hermiona se scvrkli do role sekundantů.
Některým postavám tak schází pořádný charakter a v detailech trochu zmařují svou povahu z knížky (třeba když Snape je ochotný dodat Umbridgeové na výslechy studentů pravé veritasérum nebo když Brumbál nazývá Voldemorta Pánem zla). Ani Harry není tolik tím naštvaným, omylným, sobeckým teenagerem jako v knížce, Yates nejlíp zvládl převést pocit izolace a osamění kluka s příliš výjimečnými zážitky, navíc půlkou školy považovaným za lháře nebo cvoka.
Místo příběhových nuancí se tu víc péče věnuje obrazu a zvlášť pokud dáte peníze za Imaxovou verzi, kde se let na testrálech a závěrečná bitva na ministerstvu kouzel odehrává v 3D, úchvatnou podívanou si taky řádně užijete. Zdařilá vizualizace nápadů Rowlingové neopomíjí vtipné detaily (jako kočičky v přeslazené kanceláři Umbridgeové) a zůstává věrná tónu série i doby. I přes náladovější a temnější atmosféru příběhu se ale film víc soustředí na dětského diváka, kterému je třeba něco vykládat doslovně a přinášet zřetelná sdělení na konci, tentokrát o tom, že Harry může být silnější než Voldemort, protože dokáže cítit lásku.
Páté filmové dobrodružství Harryho Pottera tak nejlíp funguje jako vizualizační pomůcka ke knize. Nebo jako slušná zkratka pro ty, co knížky číst nechtějí, ale chtějí vědět, o čem ten humbuk okolo nich je.
Harry Potter and The Order of the Phoenix, UK/USA 2007, 138 minut. Režie David Yates, hrají Daniel Radcliffe, Rupert Grint, Emma Watson, Imelda Staunton, Ralph Fiennes, Gary Oldman, Brendan Gleeson, Emma Thompson, Maggie Smith, Alan Rickman, David Thewlis, Jason Isaacs, Michael Gambon, Evanna Lynch, Helena Bonham Carter, Robbie Coltrane. Premiéra 19. 7. 2007.
foto: Warner Bros.