Proč tloustneme: Je na vině cukr, tuk, nebo knedlík?
Smažené houskové knedlíky plněné kečupem, salámem a sýrem, prezentované jednou maminkou v sekci Recepty na Mimibazaru.cz, se nedávno staly terčem kritiky i posměchu reportérů Lidových novin. Takhle vaří české matky? Podle šéfa Pražského kulinářského institutu Romana Vaňka jsme v kuchařině dalece zaostalí za vyspělými zeměmi.
Zdroj: archiv redakce„Jakým způsobem funguje gastronomie v normálním vyspělém světě? Vezmu dobrý lokální produkt a snažím se ho co nejméně opracovat,“ tvrdí Vaněk, který zřejmě v cizině neopustil brány špičkových restaurací. Kdyby zašel na večeři do takové průměrné britské rodiny s podprůměrnými příjmy, možná by ocenil, že české matky vůbec „vaří“.
Světoznámý kuchař Jamie Oliver byl v šoku, když učil jednu svobodnou maminku na západě Anglie připravit domácí palačinky. Dotyčná žena se mu přiznala, že je to první podomácku udělané jídlo, co její tříletá holčička papá. Spousta lidí ve „vyspělém světě“ totiž zakoupené produkty opravdu nijak zvlášť neopracovává – kupuje je v hotové podobě. Předsmažené, osolené, chemicky ochucené, plné konzervantů, jen hodit do mikrovlnky.
Obezita a civilizační choroby nejsou zdaleka jen problémem českým. „Geneticky se naše populace nezměnila, ale prostředí a dostupnost levného jídla ano,“ říká londýnský specialista na obezitu Jimmy Bell. „Potravinářský průmysl nás denně tlačí k tomu, abychom jedli a jedli. Jako vědec trpím depresivním pocitem. Mám totiž dojem, že tuhle bitvu s obezitou prohráváme na plné čáře.“
Přelom v západních stravovacích zvyklostech se údajně odehrál v polovině sedmdesátých let, kdy americké potravinářství nahradilo normální cukr levnějším kukuřičným syrupem a jeho deriváty. Na trh se tak dostala masa laciných sušenek, cereálií, jogurtů i pečiva, které zvýšily průměrný kalorický příjem na 3200 kalorií na osobu denně. Na začátku 80. let už pak Američané snědli za den v průměru 3900 kalorií, což je téměř dvakrát více, než lékaři doporučují.
Čtěte Jídelníček nejtlustších: Dvacet tisíc kalorií denně!
Kukuřičný sirup se brzy dostal i do sladkých nápojů. Limonády se tak staly sladší – a podle některých vědců i návykovější. Jejich spotřeba se totiž během roku ve Státech zdvojnásobila.
„Fruktóza obsažená v sirupu není sama o sobě toxická. Problémem je množství, které do sebe přijímáme. Fruktóza se snadno v těle přemění na tuk, a navíc potlačuje tvorbu hormonu leptinu, který dává mozku signál, že jsme sytí a nemusíme dál jíst. Když jsou játra přetížená cukry, leptin přestane fungovat a mozek si pořád myslí, že má žaludek hlad,“ vysvětlil Dr. Jean-Marc Schwarz z nemocnice v San Francisku.
[[related]]
Jsou tedy smažené knedlíky to nejhorší, co můžeme rodině večer předložit? Ukázkový recept to jistě není…, ovšem potravinářský průmysl nabízí podobně strašné, ne-li horší produkty, které z nějakého důvodu prošly odbornými kontrolami a komisemi, a tak je s chutí baštíme ve velkém. Jestliže chceme pro zdraví lidstva něco podniknout, nestačí jen lynčovat maminky na Mimibazaru. Pod drobnohled patří i veškeré průmyslově zpracované jídlo, které se nám z regálů téměř samo tlačí do nákupních košíků.
