Biofarma – zdravý životní styl

Paní Jana Kadeřávková hospodaří se svým mužem na 95 ha pozemků a mají zhruba 200 kusů ovcí. Navíc provozují ještě agroturistiku, ubytovat se u nich na farmě může na 40 hostů. Březen a duben je pro ně čas „ovčáckých žní“, tedy chvílí, kdy se rodí malá jehňátka.

To se pak s prací opravdu trhají pytle a ovce se musí chodit kontrolovat i v noci. Agroekofarma Kadeřávek produkuje jehněčí maso v biokvalitě a co vás možná také zaujme, prodávají i bioseno. Tedy sušenou trávu, která nepoznala minerální hnojiva ani jiné chemické „vylepšováky“. Paní domácí navíc poskytuje službu opravdu nadstandardní – na přání ubytovaným klientům upeče výborné kynuté buchty. A prý je o tuto formu rozmazlování hostů velký zájem!

A tak mne napadá hned první otázka… Pojďme se zeptat přímo té, na jejíchž bedrech leží veškerá ženská starost o statek a hosty… Paní Kadeřávková se s námi určitě ráda o kousek soukromí podělí…

„Kolik rolí vlastně musíte zvládat? Zatím počítám – farmářka, to je jistě mnoho různých prací a dovedností, kuchařka, určitě organizujete pobyty hostů, staráte se o jejich blaho… „

„Pravdou je, že hospodaření Vám poskytne velký a obsáhlý rozsah prací: péče o děti a manžela, vaření, úklid, organizace chodu farmy společně s manželem, účetnictví, vedení oprav budov, komunikace a starost o spokojenost našich hostů, návštěvy přátel a příbuzných, stavba kapličky, starost o ovce a prodej produktů z farmy…“

„Jak relaxujete? Nezatoužíte stát se někdy hostem na své vlastní farmě?“

„V minulém roce jsme přestavovali statek, tak to jsme si opravdu nikam nejeli odpočinout na více než týden. Každý rok jezdíme s kamarády na týden v zimě do Janských lázní, na jaře jezdím na třídenní setkání s dalšími našimi přáteli do Herlíkovic, na podzim se snažím na pár dní navštívit Prahu, kde mám možnost dalšího setkávání s kamarádkami ze studií, návštěvy památek a výstav. Kdybych bydlela ve městě, určitě bych vyhledávala možnost rekreace na venkově. Já jsem tu šťastná a myslím, že i hosté jsou spokojení.“

„Kdybyste si měla znovu vybrat, šla byste do farmařiny znovu?“

Máte taky zájem o bioprodukty?

O biopotraviny je stále stoupající zájem, jejich nabídka se stále rozšiřuje a jsou dostupnější. Jejich cena je sice v průměru asi o jednu třetinu vyšší, ovšem u sezónního ovoce a zeleniny tento rozdíl nemusí být téměř patrný. Biopotraviny jsou prostě zdravější, chutnější a mají vyšší obsah nutričních látek, jsou výživnější. Například mléko v biokvalitě vyniká vyšším množstvím omega 3 nenasycených mastných kyselin, má více vitamín A, E a různých antioxidantů. Biopotraviny nesmí obsahovat žádná umělá a chemická dochucovadla, konzervanty, umělá sladidla a podobné přísady. Zvířata nejsou krmena masokostní moučkou, nepoužívají se růstové hormony, v chovech je přísně omezeno používání léků a antibiotik… Zvířata mají větší možnosti pohybu, jsou ve svém přirozeném prostředí a mají kvalitní stravu. Ekologické zemědělství šetří nejen naše zdraví, ale také přírodu. Je dokonce dokázáno, že tam, kde hospodaří biozemědělci, tam se vrací původní druhy zvířat a hmyzu… A tak se ptám paní Kadeřávkové dál…

„Pravidla pro toho, kdo vyrábí bioprodukty, jsou velmi přísná, můžete nám prozradit některé „zvláštnosti“ nebo zvláštně přísná pravidla…četla jsem například, že všechno, s čím přijdou zvířata do styku (třeba nátěr na boxech, v kotcích) musí být ekologické, aby nehrozilo nebezpečí, že zvířata třeba slízají nebo okousají barvu, která může být zdraví škodlivá. Tudíž by škodliviny mohly přejít do mléka či do masa…“

„Tak například v našem ovčíně je vybavení pouze ze dřeva, které není ničím natřené…“

„ A jak je to s léčením zvířat? Dočetla jsem se, že v případě nemoci jsou upřednostňovány alternativní způsoby léčby, bylinky či homeopatika. V případě použití klasických léků je pak třeba dojnice na nějakou dobu vyřazena z produkce „bio“ mléka…“

„Lépe než zvířata léčit, je jejich chorobám předcházet. Např. u ovcí existuje choroba infekční hniloba paznechtů. Této chorobě lze předcházet včasným ošetřením. Je to jako byste si dlouho nestříhali a neupravovali nehty. U nás se úprava paznechtů provádí 2x ročně. Mimo to každý týden stádo zaženeme a případné kulhající ovce ošetříme. Ale i přes veškerou péči se stane, že ovce dostane prudký zánět do nohy. Potom nezbývá než použít antibiotika, protože jinak by ovce umřela na celkovou otravu organismu. V ekologickém zemědělství se ochranné lhůty prodlužují na dvojnásobek, tzn., že u ATB, kde je ochranná lhůta např. 1 týden se prodlouží na 2 týdny. O léčení se vedou přesné záznamy. Alternativní způsoby léčby nepoužíváme. Ovce je bohužel zvíře, ne, kterém není onemocnění moc vidět – je statečná, a potom už je pozdě.

Trápící se zvíře musí chovatel šetrně usmrtit. Ekologické zemědělství není jen pohádka. Chorob ovcí je mnoho a není v našich silách je všechny znát, ale vždy je třeba jednat rychle pozvat zkušeného veterináře a situaci řešit.“