Soukromé pasti: Nechceš dítě? Udělám si ho sama!

Ač nejsem zrovna dvakrát přívrženec nekonečně reprízovaných seriálů a pořadů, přesto jsem jednu letní reprízu uvítala. A to sérii povídek ze skutečného života, kterou vysílá televize Nova pod názvem Soukromé pasti. V první z nich s názvem Ukradená spermie jsme měli možnost setkat se s třicetiletou Natálií, která nejvíc ze všeho touží po dítěti. Má pocit, že její biologické hodiny bijí na poplach. A když přítel řekne, že dítě nechce? Žádný problém pro někoho, kdo pracuje ve spermobance. Pokušení je tak velké…

Jestli něčemu nerozumím, tak právě téhle touze po miminku, která přesáhne hranice slušnosti. Přeci, když chlap dítě nechce, tak ho nebudu nutit. Ne všechny ženy takhle ale uvažují… Má kamarádka Tereza měla stejně „geniální“ nápad. Když měla pocit, že její manželství, dosud bezdětné, upadá, že vztah už není to, co býval, tak jí napadlo pojistit si svého možná nevěrného muže dítětem. Vůbec nebrala ohledy na to, že manžel dítě nechce, neposlouchala ani rodinu, ani kamarádky, že to, co se chystá udělat je sprosťárna, která se jí může vymstít. Touha po dítěti a jistotě byla silnější než ona.

A tak potají vysadila antikoncepci. Bohužel, byl jejich pokus úspěšný hned napoprvé. Kamarádka skákala radostí tři metry vysoko, ale manželovi neřekla ani slovo. To se odhodlala až ve čtvrtém měsíci, kdy už bylo na jakékoli řešení pozdě. I když pochybuji, že by jí její manžel poslal na potrat, určitě měl mít možnost rozhodnout se, jestli dítě chce nebo ne. Takhle ho má kamarádka postavila před hotovou věc. Jeho reakce se dala očekávat. Šokem byla asi jen pro Terezu. Zbytek těhotenství proplakala, protože Pavel o dítě nejen, že nestál, nestál ani o těhotnou partnerku. A ač jí asistoval u porodu, ještě v šestinedělí jí i jejich syna opustil. Tereza se sesypala a hodně dlouho jí trvalo, než se sebrala a našla lásku nejen k jejich synovi, ale i k mateřství jako takovému. Nejvíc ze všech to následně odnesl malý Davídek, který vyrůstá bez táty, navzdory tomu, že se o něj stará finančně a s věčně uhoněnou maminou, která se musí setsakra otáčet, aby je oba dva uživila. Dneska by Tereza určitě jednala jinak. Přišla o iluze, pohodu i rodinné zázemí.

Do podobné situace jsem se nikdy nedostala, takže nevím, jak bych reagovala, kdybych tolik toužila po dítěti. Ale myslím, že určitě ne takhle podvodně. Co vy? A šly byste do toho jako Natálie? Navzdory tomu, že předem věděla, že je konec?  Btw, myslíte, že existují chlapi, kteří unesou informaci , že zrovna oni nedokážou zplodit potomka přirozenou cestou?