Moderní žena chce boháče a toleruje nevěru?

Aspoň to tak vypadá podle řady článků v některých dámských plátcích, které to považují za zcela normální.

Ženy chtějí bohaté a slavné muže

Podobný novinový titulek vídám dnes a denně. Samozřejmě, je to přirozené, sáhnout po starším, usedlém a úspěšném typu, který mě a moje děti náležitě finančně zaopatří. Články poukazují na evoluci – samičky si vybírají úspěšné samečky, protože u nich tuší lepší genetickou výbavu. Stejně jako moje teta: strýčka si vyhlédla na jednom z jeho koncertů. Učarovalo jí, jak krásně hraje na klavír. Z toho vyplynula jednoduchá úvaha – hudebníci mívají dost peněz z vystoupení, občas se podívají i do zahraničí (bylo to ještě za komunistů, takže i tento aspekt hrál svou roli), děti budou hudebně nadané a potenciálně slavné. Zní to logicky. Jaká byla realita? Milý strýček, kromě dvou dětí s tetou, nadělal ještě tři další mimo manželství; když zaplatil alimenty a večírky ve vinárnách, tak mu toho v peněžence moc nezbylo a doma se zjevoval tak jednou, dvakrát týdně, když se potřeboval pořádně najíst a vyspat. Jakmile bylo mladšímu synovi osmnáct, teta se s ním s úlevou rozvedla. Ne, dámy, jsem staromódní a dívám se chlapovi spíš na charakter než na konto a pracovní úspěchy.

Nevěra je přirozená

Další tvrzení, které se v médiích poslední dobou bezostyšně zabydluje, podporováno teoriemi vážených sexuologů. Monogamie v přírodě prakticky neexistuje a lidé se k ní zbytečně nutí, vytvářejíce tak ve svých duších freudovská traumata. Opět se zde dostává ke slovu evoluce – samička si vybere úspěšného a vitálního samce, zplodí s ním geneticky silného potomka a jakmile je mládě odkojeno, začne hledat dalšího nadsamce. A muž? Tomu příroda velí rozsít sperma do co největšího počtu vagín, aby  kopou svých dětí ovládl území. Pamatujete na středověké právo první noci? To je dobrý příklad rozsévání v praxi. V ideální evoluční podobě by tedy po světě běhaly jen děti silných mužů, kteří si mohou dovolit stovku milenek ročně. Nevzrostla by tak ale pravděpodobnost, že řada těchto dětí budou navzájem sourozenci, aniž by o tom věděly? Nevzniklo by riziko, že spousta sourozenců vstoupí jednoho dne do společného manželství? Tím by se přeci genetická výbava naopak dlouhodobě zhoršila. Víme, jak dopadly královské rody holdující incestu. Ano, je naprosto normální mít víc partnerů – skoro každý z nás jich několik za život vystřídá. Ale neznamená to, že je musím mít souběžně. Chci si být jista, kdo je otcem mého dítěte, a chci, aby moje dítě mělo mámu s tátou pohromadě. Kromě toho pořád věřím tomu, že ve fungujícím vztahu není k nevěře důvod. Nebo jsem jen naivní?

Helena