Femina.cz > sex a vztahy > Jak přežít rozchod > Je horší kopačky dát, nebo dostat?
Je horší kopačky dát, nebo dostat?
Zlomené srdce, lítost, deprese, možná i vztek. Projdete si tím radši vy sama, nebo je snazší v těchto pocitech zanechat partnera? Jedno je jasné. Ani v jednom případě vám nebude dobře.
Když vás opustí
Možná jste si malovala, že tenhle vztah vydrží už navěky. Neměli jste problémy, působili jste jako sehraná nerozlučná dvojka. Přesto vám najedou oznámil, že je konec. Našel si jinou, žádá od života něco jiného, chce se vydat na dva roky do Ameriky atd., zkrátka další cestu neplánuje po vašem boku. Když se dostatečně vybrečíte do polštáře a na ramínko nejlepší kamarádky, zbude ve vás pocit hořkosti a chodíte jako tělo bez duše. Přestože jste dříve, ač zadaná, koketně pomrkávala na kluky, kteří se kolem vás rojili jako vosy, v téhle chvíli si neumíte představit, že byste si něco začala s někým jiným. Navíc se zrovna jako na potvoru okolo vás stejně nikdo netočí a připadáte si ošklivá a nežádoucí. Napadne vás, co když se třeba vrátí zpátky? Pokusíte se mu zavolat a zaškemráte, abyste byli aspoň kamarádi… Co udělá on? Dá se před vámi na útěk.
Tak jinak. Jste dáma, máte svou důstojnost a nebudete se ho prosit o přízeň. První, co byste měla podniknout, (poté, co se pořádně vypláčete), je návštěva butiku a kadeřnictví. Srdíčko utržilo nehezkou záplatu, ale vy jste krásná ženská a dokázat to musíte jak světu, tak sobě. Stěžujete si, že jste osaměla – ale máte přeci kamarády, kteří se zpravidla nerozcházejí kvůli jiné, neopustí vás proto, že byste se během příštího roku ráda vdala a zadělala na miminko. Lásky odchází, přátelé zůstávají. Myslete na to už během vztahu s partnerem. I přes bláznivou zamilovanost si vždycky udržte vlastní okruh známých a vlastní zájmy. Nikdy se neupínejte celým svým životem jen na miláčka, stát se v životě může cokoli… a bohužel i vám.
Když ho pošlete k vodě
Nefunguje to a už nemůžete dál. Ať jsou vaše důvody jakékoli, stojíte před nelehkým rozhodováním, jak mu to oznámit? Možná už ho máte plné zuby natolik, že mu prostě sbalíte kufry a řeknete, promiň, končíme. Ale ne každá jsme taková ranařka… Většinou nechceme druhému ublížit a snažíme se o citlivé, šetrné sdělení. Nebo naznačujeme a nacházíme tisíc výmluv, proč dneska nemůžeme spolu do divadla, proč se nemůžeme milovat… A hrozně se divíme, že ten druhý nic nechápe a pořád se chová jako zamilovaný cukroušek.
Nalijme si čistého vína: ať na to jdeme přímo nebo oklikou, jednou se to dozvědět musí. A bude ho to bolet tak jako tak, ať je to rána z čistého nebe nebo jste ho na to delší dobu postupně připravovala. O to víc ho bude trápit, že jste nedokázala být upřímná a dělala jste z něho hlupáka. Nejhorší variantou by bylo, kdybyste ze sebe učinila nesnesitelné monstrum nebo mu do cesty nastrčila svůdnou blondýnu, aby nakonec opustil on vás a vina nebyla na vaší straně. To už zní trošku překombinovaně, a navíc nemorálně, že… Chtěla byste, aby se takhle partner zachoval k vám?
Rázný krok je potřeba udělat. A co nejdříve. Přítel to přežije; nějakou dobu bude zlomený a pak si najde někoho nového. Takhle to bývá. A je to pro něj mnohem lepší, než zůstávat s partnerkou, která vztah udržuje jenom z lítosti k němu. Soucit asi není ten pravý vztahotvorný faktor, na tom se zajisté shodneme. Ocitli jste se na křižovatce a dál už zkrátka musíte každý sám…