Silné pouto s rodiči pomáhá budovat nezávislost
Většina lidí se domnívá, že velmi úzké pouto a vřelý vztah s rodiči je znamením závislosti dětí. Opak je pravdou.
Podle izraelských odborníků je takový vztah naopak velmi důležitý pro budování osobní nezávislosti jedince. Naopak děti z rodin, kde se drží odstup mezi nejbližšími, jsou v dospělosti závislejší a méně samostatné.
Doktorka Irit Yanirová z Univerzity v Haifě hodnotila, jak souvisí vztah rodič-dítě se schopností jedince naplnit očekávání společnosti v okolnostech osamostatnění se a vytvoření intimního vztahu s partnerem. Celkem zpracovala na tři stovky různých případových studií hloubkových rozhovorů dětí, matek a otců s psychology.
Blízký a vřelý vztah s rodiči pak Yanirová definovala jako takový, v němž s nimi děti mluví hodně o většině svých problémů a pravidelně tráví společně čas při konzumaci jídla a v němž dítě ochotně a bez obav sdílí s rodiči své myšlenky, pocity a zkušenosti.
„Nezávislý mladý dospělý člověk je ten, jenž projevuje svou nezávislost nejen v každodenním životě, ale také v emocionální sféře, a který si jde svou vlastní životní cestou v emocionální a intelektuální autonomii,“ uvedla v závěru své studie Yanirová.
Ve společnosti převládá falešná domněnka, že děti z velmi pevných a blízkých vztahů s rodiči se v dospělosti nedokáží osamostatnit, ale podle doktorky Yanirové jsou naopak mnohem nezávislejší finančně, v každodenním životě, profesně stabilnější, cítí se zraleji a častěji vytvářejí stabilní vztahy. Naopak děti, které vůči rodičům cítí od dětství odstup, mají tendenci k rebelantství a mezi dvaceti a třiceti roky jsou méně nezávislí.
„Tento výzkum prokázal, že po adolescenci jsou rodinné vazby důležitým faktorem pro utváření identity jedince a jeho nezávislý život. Zdá se, že nezávislost a blízkost může nejen existovat společně, ale že vzájemně vzkvétají,“ dodala Yanirová.
