Nejen pro děti: Bezpečně na silnici

Je třeba si uvědomit, že děti nereagují stejně jako dospělí. Stává se, že vstupují do silnice bezstarostně, nerozhlížejí se nebo pouze na jednu stranu. Děti si například neuvědomí, že nemohou do silnice vstoupit před zaparkovaným autem, kde je řidiči nemohou včas vidět. V zápalu hry se rozběhnou a ani nepostřehnou, že jsou již na silnici.

Jak na silnici?

Pro zvýšení bezpečnosti je potřeba naučit se a dodržovat pravidla silničního provozu. Jiná pravidla platí pro chodce, jiná pro cyklisty.

Jak správně na chodníku i bez něj?
Pro chodce jsou určeny především chodníky nebo stezky pro chodce, na kterých se chodí vpravo. Kde chodník není, jdeme vlevo při kraji vozovky, tedy v protisměru jedoucích aut, která tak máme možnost vidět přijíždět. Po krajnici chodíme maximálně ve dvojicích, vždy je ale bezpečnější chodit po jednom. Snažíme se toto dodržovat hlavně za hustého provozu, v nepřehledných místech a za snížené viditelnosti.

Pokud na chodník vjíždíme na kolečkových bruslích, skateboardu, běžkách, dáváme vždy pozor na ostatní chodce. Naopak zase chodci se stezce pro cyklisty se chovají s ohledem na jedoucí cyklisty.

Jak správně při přecházení?
Před samotným přecházením se vždy rozhlédneme. Dodržujeme to i na přechodu pro chodce na zelenou. Vždy se snažíme k přecházení využívat přechodu pro chodce, světelných křižovatek, přechodu nebo nadchodu (toto nařizuje i zákon, pokud má chodec tato místa blíže než 50 m, musí jich k přechodu využít).

Mylnou domněnkou chodců je, že mají absolutní přednost. Existují tři případy, kdy toto neplatí:
♦ Je zakázáno vstupovat na přechod těsně před blížícím se vozidlem.
♦ Výjimku má také tramvaj, která má mnohem delší brzdnou dráhu než automobil.
♦ Pokud vozidla s přednostním právem jízdy (s majákem) jedou s výstražným světelným a zvukovým znamením, nesmí chodec vstupovat na přechod.

Jak správně na kole?
Na kole jezdíme při pravém okraji vozovky. Pokud neohrozíme chodce, můžeme jet po pravé krajnici. Chodník (pokud není zároveň označen jako stezka pro chodce a cyklisty) je určen pro chodce, není dovoleno tedy na kole jezdit, ale můžeme ho vést. Jako cyklisté jezdíme vždy jednotlivě za sebou. Zakázána je jízda bez držení řidítek, držení se jiného vozidla, za jízdy vedení druhého kola, vedení psa na vodítku nebo přivázání psa ke kolu, jízda osob na rámu kola nebo na nosiči a převážení objemných věcí.

Pro cyklisty platí také další pravidla podle věku. Děti mladší 10 let smí jezdit na silnici pouze v doprovodu osoby starší 15 let. Samy mohou děti jezdit pouze po chodníku, cyklistické stezce nebo v obytné a pěší zóně. Cyklista mladší 18 let musí mít cyklistickou ochrannou přilbu.

Znamení o změně směru jízdy dáváme ukazováním pravou nebo levou rukou a to v následujících situacích:
♦ Při odbočování vlevo nebo vpravo.
♦ Při vyjíždění od kraje vozovky.
♦ Při zajíždění k okraji vozovky.
♦ Při objíždění překážky.
♦ Při předjíždění.
♦ Při vybočování ze směru jízdy.

Jak zvýšit bezpečnost?

Kromě dodržování pravidel silničního provozu, používáme ochranné prvky a snažíme se zvýšit svou viditelnost. To všechno opět přispívá ke snížení rizika úrazu na silnicích.

Jak na ochranné prvky?
Mezi ochranné prvky patří především přilba. Ze zákona ji musí mít na hlavě při jízdě každý cyklista mladší 18 let. Výsledky odborných studií prokázaly, že cyklisté, kteří přilbu nosí, podstupují 19x menší riziko úmrtí než ti, kteří ji nepoužívají. Pokud by každý cyklista používal cyklistickou přilbu, riziko poranění hlavy by se snížilo o 85 % a riziko poranění mozku o 88 %. Podle odborné literatury, koncentrovaný úder do hlavy dokáže usmrtit dospělého již při rychlosti 11 km/h a dítě dokonce při rychlosti nižší. Nejčastější místa poranění u dětí, ke kterým dochází po pádu z kola, jsou na hlavě, dále pak:
♦ Hlava – 44 %.
♦ Paže – 27 %.
♦ Břicho – 6 %.
♦ Kolena – 23 %.

Při nákupu si přilbu vždy dobře vyzkoušíme, vybíráme správnou velikost podle obvodu hlavy. Přilba nesmí být příliš velká, ani nesmí tlačit. Při utažení zadního pásku by měla držet na hlavě i bez zapnutí. Zkusíme, jak jde přilba zapínat a jakou má ventilaci. Špatně odvětraná přilba může při řízení za horkých dnů vést k přehřátí až k závrati. Na kole jezdíme vždy se zapnutou přilbou. Přilbu si bereme na každou jízdu na kole. I sebekratší.

Jak na zlepšení viditelnosti?
Pro zlepšení viditelnosti používáme reflexní materiály. Jsou důležité jak pro chodce, tak pro cyklisty. Vycházíme ze základní poučky v silničním provozu: „Je důležité nejen vidět, ale především být viděn.“ A právě reflexní materiály nám to v mnohém usnadňují. Tyto materiály jsou schopny odrážet dopadající světlo až na vzdálenost 200 metrů. Řidič má tak mnohem více času za jízdy správně reagovat. Především v noci, za zhoršených klimatických podmínek a obecně za snížené viditelnosti je nošení reflexních materiálů nutné. Vhodnými místy, kam tyto prvky umístit, jsou konce rukávů, místa pod nebo nad koleny a úroveň pasu. U cyklistů navíc například přilba, brašna, rám kola.

A jak je to s viditelností různých barev?
♦ Modrá       18 m
♦ Červená    24 m
♦ Žlutá         37 m
♦ Bílá           55 m
♦ Reflexní    200 m

Jak v autě?

Jak na dětské autosedačky?
Nezajištěné děti v autě jsou při nehodě ve smrtelném nebezpeční 7x častěji než děti zabezpečené v autosedačce! Bez dětské sedačky se náraz v 50 km/h rychlosti rovná pádu z 10 metrů. Rodiče se často mylně domnívají, že dítě při nárazu udrží v náručí. Není to pravda, při nárazu se sevření uvolní, naopak ho mohou ještě zranit tíhou vlastního těla. Ani poutat dítě samotným bezpečnostním pásem není dobrý nápad. Pás odpovídá výšce dospělého, dítě může při nárazu zranit.

Zákon stanoví povinnost řidiče osobního automobilu, vyjma případů uvedených v § 6 odst. 3, 4 a 5, užít pro přepravu dětí do 36 kg a nepřesahujících výšku 150 cm vždy autosedačku, a to i při přepravě dítěte v městském provozu. Společně s bezpečnostním pásem je možné místo autosedačky použít i tzv. kolíbku nebo podsedák.

Vybíráme sedačky homologované, ty jsou opatřeny nálepkou o homologaci. Zároveň kupujeme dětskou sedačku novou a ne z „druhé ruky“. Zde není šetření na místě, při koupi již používané sedačky nemáte jistotu, zda nedošlo k nárazu, který nějakým způsobem nepoškodil kostru sedačky. Ta již nemusí sloužit tak, jak má.

Jak na bezpečnostní pásy?
Zapnutý bezpečnostní pás zachraňuje lidské životy, přesto je možné na silnicích každý den vidět mnoho řidičů a členů posádky vozidel, dokonce i policejních, kteří se pásy nepoutají. Nepřipoutaní pasažéři na zadních sedadlech ohrožují nejen své životy, ale i životy spolucestujících. Při nehodě se tělo nepřipoutaného cestujícího volně a extrémně nebezpečně pohybuje uvnitř vozidla a naráží velkou silou do ostatních. Správné zapnutí bezpečnostního pásu přitom trvá 2 sekundy. Tento zanedbatelný časový úsek je ovšem velice tenká linie mezi životem a smrtí.

Při poutání pás upravíme tak, aby jeho spodní část vedla nízko a pevně přes boky. Svislou část vedeme přes rameno na hrudník tak, aby se při nárazu nedostal do blízkosti krku. Pod pásem nemáme zasunuty žádné tvrdé nebo ostré předměty, které by se mohly zabodnout do těla.

Jako doplňkový záchranný systém slouží airbagy a používají se společně s bezpečnostními pásy. Bez nich mohou být airbagy ještě nebezpečnější, než kdyby v autě vůbec nebyly. Úkolem airbagu je vytvořit ochranný prostor mezi hlavou a hrudníkem cestujícího a deformující se kostrou automobilu.

Jak je to při nárazu?
Již při rychlosti 50 km/h má prudké sešlápnutí brzdy nebo náraz do pevné překážky stejný efekt, jakoby se zvýšila hmotnost těla na šestinásobek. Člověk o hmotnosti 90 kg zvýší svoji váhu až na 5,5 tuny. Mylná je proto domněnka, že se stačí před nárazem zapřít. Na udržení několika tun není lidské tělo stavěno.