Diamantová mánie
Zásnubní prsten bez diamantu si snad dnes už nejde ani představit. Alespoň takové jsou požadavky dnešní doby. Proč ovšem po tomto kamínku šílí ženy všude na světě?
Pokud si to dobře pamatuji ze školních lavic, je diamant nejtvrdším přírodní nerost. Diamant vzniká za vysokých teplot a tlaků v zemské kůře, odkud se těží v povrchových dolech. Jedno z cest získání je také umělá výroba diamantů, které pak mají vysokou cenu a využívají se v optice nebo třeba elektronice.
Trendy šperky – velká inspirativní fotogalerie
Diamant jako jediný drahý kámen má všechny barevné modifikace, nejčastěji je ale bílý. Navíc má ze všech minerálů nejvyšší idex lomu a nejvyšší tepelnou vodivost ze všech látek. Jeho hodnota je určována takzvanými čtyřmi C:
Carat – karát
Karát (ct) určuje hmotnost diamantu. Jeden karát je 0,2g hmotnosti čistého diamantu. Znamená to, že 10g diamant má 50 karátů. Diamanty v běžně prodávaných špercích mají obvykle ryzost v desetinách až jednotkách karátů. Jednotka (karát) pochází z Arábie a Persie, kde se jí určovaly ceny drahých kamenů.
Colour – barva
Čistý a perfektní diamant je dokonale transparentní, nemá odstíny ani zabarvení. Barva diamantu může být způsobena chemickou nečistotou nebo strukturálními kazy. Sytost a barva odstínu může zvýšit, ale také snížit cenu. Například bílé diamanty s odstínem žluté jsou většinou levnější, zatímco růžové nebo modré diamanty dosahují závratných cenových výšek.
Clarity – čistota
Čistotou se myslí vnitřní defekty. Jde o krystaly cizího materiálu anebo malé praskliny, které mohou způsobovat bělavý nádech diamantu. Pouze zhruba 20% vytěžených diamantů má dostatečnou čistotu na to, aby mohly být užity v klenotnictví. Zbytek se využívá průmyslově.
Cut – výbrus
Broušení diamantů je umění i věda. Z hrubého diamantu vzniká drahokam. Broušení popisuje způsob, jakým byl surový kámen vybroušen a vyleštěn do své konečné drahokamové podoby. Techniky broušení diamantu jsou vynalézány stovky let. Jednu z hlavních zásluh na tom má matematik a drahokamový nadšenec Marcel Tolkowsky, který v roce 1919 vyvinul kruhový briliantový brus tím, že spočítal ideální tvar na navracení a rozptýlení světla. Moderní kruhový briliant má 57 fasetů (nabroušených stran).
Nejstarší naleziště jsou:
• v Indii
• v Brazílii
• Jižní Africe, Rusku
• V České republice byl nalezen dvakrát (Dlažkovice, Chrášťany).
Zdroj: Wikipedia
