Kocourek: Eddie Redmayne

Na začátku roku se v britských novinách objevoval každou chvíli. V kině zrovna běžel film Můj týden s Marilyn, kde hraje mladíka, který se zamiluje do božské MM. Na divadle zrovna ti šťastní, kteří sehnali lístky, chodili na Shakespearova Richarda II., kde hrál titulní roli krále zbaveného trůnu. A v televizi zrovna vysílali dvoudílnou adaptaci populárního románu Ptačí zpěv, kde se objevil jako Angličan, který než odejde bojovat do první světové války, svede ženu francouzského obchodníka.

Jestli ale někomu připadalo, že Eddie Redmayne se najednou vynořil odnikud nebo že si své postavení vydobyl štěstím a vzhledem a dokonalým stylem modela luxusní britské značky Burberry, byl na omylu. Třicetiletý rodák z Londýna má za sebou léta postupného vzestupu a budování reputace jednoho z nejslibnějších britských talentů. Především na divadle, kde získal v roce 2004 cenu za nováčka roku a později i své největší uznání vůbec – americkou Tony a britského Oliviera, nejprestižnější divadelní ceny, co existují.

Kdo ale jeho opěvované představení v roli pomocníka malíře Marka Rothka ve hře Red neviděl a neměl přístup k britské televizi, pro niž si zahrál v přepisu románů Tess z rodu D’Urbervillů nebo Pilíře země, mohl znát Eddieho jen z filmů. Točil i v USA, kde ho mají rádi a kde on má rád, že jako Angličana nedokážou zaškatulkovat a nabízejí mu všechno možné, a objevoval se po boku slavných žen (třeba jako syn Angeliny Jolie v Kauze CIA, syn Julianne Moore v Divoké kráse nebo druhý manžel Scarlett Johansson v Králově přízni). Jenže buď v menších rolích, nebo v podivných rolích mladíků, co bojují se vztahem k otci, se svou sexualitou, se svou inteligencí nebo vraždí své blízké.

On sám je přitom jemný, milý, slušně vychovaný, pravý typ anglického gentlemana s klasickým vzděláním. Není divu, že s počínající slávou, kterou na konci roku podpoří hvězdná adaptace muzikálu Bídníci, kde bude po boku Hugh Jackmana zpívat roli Mariuse, si zatím neví moc rady.

Hraní ho sice bavilo od dětství, Edward John David Redmayne ovšem pochází z docela nehereckého prostředí. Prostřední ze tří bratrů (díky otcovu prvnímu manželství má ještě nevlastního bratra a sestru), je jediným umělcem v bohaté rodině bankéřů, který se v ekonomii navíc vůbec nevyzná. „Brigáda v bance – to byl můj největší herecký výkon, když jsem předstíral, že vím, co to je akcie,“ vzpomíná.
[[related]]
U herectví se občas stěžuje na to, jak osamělá profese to často bývá („Pořád honíte jednu práci za druhou a když se ohlédnete, máte za sebou všechny ty mimořádné zážitky s mimořádnými lidmi, ale není v tom žádná kontinuita.“). A taky je tento absolvent elitní střední školy Eton, kde studoval s princem Williamem, a absolvent historie umění na univerzitě v Cambridgi dost inteligentní, aby si uvědomoval nejistotu a ošidnost svého povolání. „Děláte něco, abyste lidi dojali nebo rozesmáli, ale každý má právo rozhodnout se, jestli vám věří nebo ne. Takže pokud nemáte hroší kůži, což já zrovna moc nemám, pak je nemožné pořád se snažit zavděčit. Proto cítím, že mám před sebou spoustu práce.“ Nicméně ničím jiným než hercem by ani tak být nechtěl. „Pořád jsem neuvěřitelně vděčný, že mě někdo opravdu nechá tohle dělat profesionálně,“ říká.

Další fakta o Eddie Redmayneovi:

Je barvoslepý.

Jeho dosud nejúspěšnější rolí je asistent malíře Marka Rothka ve hře Red. Diplomovou práci na Cambridge psal také o malíři, Yvesi Kleinovi a jeho využívání modré.

Na jevišti se poprvé objevil ve dvanácti letech, v muzikálu Oliver rovnou na prknech londýnského West Endu a v režii Sama Mendese. „Byl jsem kluk z chudobince č. 40. Byla to tak malá role, že jsem Sama Mendese ani nepotkal. Ale jeho jméno se i tak hodně dlouho objevovalo v mém životopise,“ vzpomíná.