Společné spaní rodičů a dětí – ano nebo ne?
S příchodem miminka je zapotřebí přizpůsobit domácnost přítomnosti tvorečka, který svou nemohoucností a závislostí na dospělých výrazně zasahuje do jejich života. Jedním z nejvýznamnějších otazníků, které je zapotřebí vyřešit, je i způsob spaní.
Jaká je praxe v zahraničí?
V západní kultuře, soustředěné na soukromí a individualismus, není neobvyklé, že dětský pokoj včetně postýlky bývá zařízen dříve než se dítě narodí. V jiných, zejména méně vyspělých nebo přírodních kulturách, jsou naproti tomu běžná společná lůžka pro celou rodinu. Než se rozhodnete, jakým způsobem uspořádáte noční odpočinek vy, přečtěte si, co míní odborníci.
Názory se různí
V listopadu 2005 vydala Americká Akademie Pediatrů (AAP) prohlášení, v němž se tvrdilo, že společné spaní rodičů a dětí v jedné posteli zvyšuje riziko syndromu náhlého úmrtí kojence. Toto prohlášení rozbouřilo vášnivou debatu, v níž na obranu společného spaní vystoupili rodiče, psychologové, lektoři kurzů rodičovské výchovy i lékaři v mnoha zemích světa. Prohlášení AAP bylo označeno jako jednostranné a zavádějící, protože do svých statistik zařadilo i případy úmrtí miminek způsobené s velkou pravděpodobností jen hrubým porušením základních bezpečnostních pravidel.
Není to nebezpečné
„Relativní riziko úmrtí kojence spícího za bezpečných okolností na lůžku spolu s rodiči není vyšší než u dítěte spícího na separátní postýlce a je rozhodně nižší než u kojence spícího v oddělené místnosti,“ tvrdí např. Dr. Linda Folden Palmerová z Kalifornie, která iniciovala jiné šetření ke stejnému problému a dospěla k podstatně optimističtějším závěrům. „Závěry šetření AAP zcela zpochybňují normální smyslem rodičů pro bezpečí jejich dětí,“ řekla Nancy Wightová, lékařka a prezidentka Akademie laktační medicíny. Kritizovala zejména fakt, že studie AAP nezdůraznily přímou souvislost bezpečnosti společného spaní s pozorností, kterou je zapotřebí věnovat prevenci rizik. „Pokud společný spánek probíhá ve vhodné místnosti, na vhodném lůžku, ve vhodných lůžkovinách, při zohlednění bezpečnostních zásad a s dospělými, kteří nejsou pod vlivem alkoholu, léků nebo drog, pak je společné spaní z psychologického i biologického hlediska naopak optimálním způsobem nočního odpočinku, a to minimálně pro matku a dítě v době kojení,“ domnívá se Dr. Wightová.
Co prozradila spánková laboratoř
O výhodách společného spaní referoval James McKenna, profesor antropologie na Univerzitě Notre Dame v Indianě. Pozval 35 kojících maminek s jejich miminky do spánkové laboratoře a monitoroval jejich noční odpočinek. Zjistil, že společné spaní matek a dětí nejen přispívá ke sladění jejich spánkového rytmu, ale kojencům se díky přítomnosti matky navíc dostává podnětů potřebných k tomu, aby neupadali do příliš dlouhých fází tzv. hlubokého spánku. „Právě ten totiž může být jednou z příčin náhlého úmrtí, pakliže miminko nemá dosud vyvinuty potřebné dýchací mechanismy pro přechod z hluboké fáze spánku do lehké.“
Rovněž z antropologického hlediska se prof. McKenna za společný spánek přimlouvá – četné studie totiž potvrzují, že v kulturách s kvalitní medicínskou péčí a zároveň dlouhou tradicí společného spaní (např. v Japonsku) je procento náhlých úmrtí kojenců nejnižší.
A co psychika dítěte – jedná se o přínos pro duševní zdraví v dospělosti?
Také Margot Sunderlandová, renomovaná britská expertka na duševní zdraví a ředitelka Střediska mentálního zdraví dětí v Londýně, se společného spaní zastává. Nedávno vydala knihu The Science of Parenting (Věda rodičovství), v níž shrnula podstatné vědecké poznatky týkající se každodenní péče o děti a výchovy. Postřehy Dr. Sunderlandové vycházejí ze studií, zabývajících se vývojem dětského mozku a z analýz dětských reakcí za určitých okolností. Tyto studie např. prokázaly, že mozek dítěte odloučeného od rodičů vykazuje obdobnou aktivitu jako při fyzické bolesti. Ohledně spánku doktorka připomíná, že noční odloučení kojence od matky zvyšuje u dítěte hladinu stresových hormonů, což následně vede k celkovému neklidu a úzkosti. Společný spánek těmto negativním stavům předchází a naopak ještě pomáhá vyrovnávat jiné tlaky a frustrace, jimiž malé dítě může trpět. Dr. Sunderlandová se domnívá, že společné spaní z tohoto pohledu příznivě ovlivňuje celkový vývoj osobnosti dítěte.
Zásady bezpečného společného spaní
Pokud se pro společné spaní rozhodnete, respektujte následující zásady:
* Nikdy nespěte společně s dítětem, pokud jste pod vlivem alkoholu, léků či drog nebo pokud trpíte obezitou (nebezpečí zalehnutí).
* V místnosti, kde spíte, nikdy nekuřte. Dbejte na přiměřenou teplotu. Přetopené, příliš chladné nebo nevětrané místnosti jsou nevhodné.
* Věnujte zvýšenou pozornost kvalitě matrace. Nevhodná je matrace příliš měkká nebo neprodyšná. Pozor na případné škvíry a mezery, ideální je prostorný jednolitý povrch. Nepřijatelné jsou pohovky, vodní postele, rozkládací křesla apod.
* Nepřikrývejte sebe ani dítě příliš těžkými nebo objemnými lůžkovinami. Dbejte na přiměřené oblečení dítěte. Lůžkoviny i pyžama by měly být z přírodních materiálů. Dítěti nedávejte polštář.
* Předcházejte zadušení nebo uškrcení dítěte. Máte-li dlouhé vlasy, na spaní je svazujte tak, aby se do nich dítě nemohlo zamotat. Vyhýbejte se též všem hračkám nebo předmětům, které by mohly vést k úrazům. Předcházejte vypadnutí dítěte z postele a nikdy ho nenechte na kraji.
* Nenechávejte vedle sebe spát více dětí a také nenechte miminko v posteli samotné.
Zdroj:
PhDr. Eva Lábusová
