Lidský sex je složitý

Člověk je výrazně sexuálněji založen než kterýkoli jiný živočišný druh. Účelem sexuálního pudu je zachování druhu, u lidí se však milování účastní také rozum, spoluvytváří společenské vazby. Proto je pro nás sex tak důležitý – a tak složitý…

Lidská sexualita není jen prosté živočišné nutkání. O sexu se často mluví jako o „zvířecí“ složce našeho ustrojení, o pozůstatku z doby kamenné, který jitří naši racionální mysl. Skutečnost je však taková, že souvisí s našimi emocemi a myšlením a vytváří mezi lidmi pouta, která mohou přerůst daleko přes hranici pouhé tělesné touhy. Sex může být pro dva lidi zdrojem radosti, jistoty, uvolnění a otevřenosti.

V živočišné říši jsou běžné celoživotní párové svazky – a stejně tak je běžná promiskuita, ale jen málo druhů pěstuje obojí. Jedinečná povaha lidské sexuality – silný samičí orgasmus, který se podle všeho projevuje jen u lidí, a neexistující cyklus „říje“, jenž nastává u ostatních savců – znamená, že je sex stálou součástí našeho života. Pokud se budete s někým milovat, je velmi pravděpodobné, že se do něj i citově zamilujete. Proto není nijak zvlášť prozíravé vytvořit tělesný svazek s někým, vůči komu má hlava a srdce vážné výhrady. Jakmile se však „žár tam dole“ spojí s rozumovou jiskrou „tam nahoře“ a s citem vyvěrajícím ze srdce, všechny tři složky se vzájemně umocňují.

Muži mají tradičně „uzavřené“ (skryté a málo reagující) srdce a „otevřené“ (aktivní a energií nabité) pohlavní orgány, zatímco ženy mají „uzavřené“ pohlavní orgány a „otevřené“ srdce. Muži starší generace jsou zvyklí neprojevovat příliš otevřeně své city. Často prožívali jisté znepokojení, když se jich zmocnily zneklidňující a silné pocity – ať už se zamilovali, byli při narození dítěte, nebo se navždy loučili s druhým člověkem. Tito muži si potřebovali osvojit mírnost a přístupnost, jež vyvěrá z otevřeného srdce. Kultura 80. a 90. let dvacátého století zrodila mnoho odhodlaných žen a mnohem více citově založených mužů. Ženy si dlouhá léta stěžovaly na mužskou ctižádostivost a tvrdily, že muži jsou pánovití, necitliví a tak dále. Ale v posledních letech se vynořil i jiný druh stížností. Mnozí dnešní muži jsou tak ohleduplní a chápající, že se zcela vzdali smyslného usilování a průbojnosti, jež charakterizuje oduševnělou sexualitu. V současné době se setkáváme s mnoha ženami, které jsou nespokojené se slabošským postojem svých mužů v posteli i na veřejnosti, přestože přesně po tomto typu jemnějších mužů ženy před jistou dobou volaly.

A co ženy od mužů čekají ? Citlivost ano, ale nejistotu a dětinskost ne. Muž může být smyslný hledač požitků, ale zároveň může být i ohleduplný a vnímavý. Může ohnivě rozdávat a přijímat rozkoš.

Záleží na komunikaci a důvěře. Je třeba bez urážky tomu druhému sdělit, co chceme a nechceme. Osvojení této dovednosti nějakou dobu trvá, někdy i několik desítek let. Svačina v bufetu je rychlá, snadná a lépe vypadá, než chutná, kdežto přípravě kvalitního pokrmu je nutno věnovat čas a péči. S kvalitním vztahem je to podobné – svého partnera musíte nejprve poznat. Rychlý sex ani svačina v bufetu vám nedají všechno, co potřebujete a co byste mohli dostat. Povrchní sex není jen doménou svobodných – také mnohé dlouholeté páry upustily od správné výživy a spokojují se s obyčejnou pizzou.Výraz „milovat se s někým“ poeticky popisuje ideál. Pokud žijete v harmonickém, sexuálně vyváženém vztahu, jistě se s partnerem milujete. Není to totéž co „mít s někým sex“ nebo neutrálně „souložit“. Při skutečném milování otevíráme své srdce, své přirození i svou mysl, abychom se s milovaným člověkem spojili na všech úrovních. Jen málokdy je možné dosáhnout toho všeho rychle aniž by to bylo pomíjivé.

Dospívající člověk se „zamiluje“, dospělý „miluje“. Láska je plamen, který se člověk učí rozžehnout. V každodenním vztahu se plamínek třepotá, skomírá a znovu vzplane a člověk se učí o něj pečovat. Jeho snaha je odměněna. Láska začíná jako dar, někdy dokonce jako šťastná náhoda, ale pokud pokračuje a rozvíjí se, je to úspěch.

Knižní tip feminy: Deset tajemství lásky