Slovní souboje: Muži vs. ženy

Muži a ženy, tvorové z docela jiné planety

Některé vlastnosti a typické charakteristiky bývají ženám nebo mužům přisuzovány tradičně, ať již jsou oni samotní nositeli daných vlastností, či ne. Jedná se o známé stereotypy, klišé, anekdoty nebo rádoby vtipné hlášky. Tak trochu v duchu Ženy jsou z Marsu, muži z Venuše nebo Proč muži neposlouchají a ženy neumějí číst v mapách. Často se pak jedno pohlaví stává terčem narážek druhého, ať už se jedná o drobnější popichování mezi kolegy nebo provokativní narážky v partnerském vztahu.

Zareagovat na nesmyslný výrok je leckdy umění

„Vy jdete dnes do práce pozdě. Zase jste měla problém s parkováním?“, může se vás hned po ránu zeptat bodrým tónem váš kolega. Samozřejmě jde jen o drzou poznámku, která nemá nic společného s vašimi skutečnými řidičskými schopnostmi. Ale přesto – zaskočí-li vás kolega a vám se nepodaří podobně vtipně zareagovat, budete se cítit nesvá. Jak se nenechat narážkou zaskočit a adekvátně zareagovat, abyste se necítila nepříjemně, nebo nebyla za suchara, který „není pro žádnou legraci“?

Nadhled a ironie vám pomůže vzít situaci za ten správný konec

Praktická řešení podobných situací přináší ve své knize Umění slovní sebeobrany autor publikací s oblasti populární psychologie Matthias Nöllke. Autor doporučuje akceptovat drzou poznámku, která navíc nemá reálný základ a přistoupit na to, že jde pouze o hru. Právě tím, že využijete nadhledu a nadsázky dáváte najevo, že neberete vážně, co váš kolega řekl. Jako byste tím říkali přibližně „má odpověď je také hloupost, stejně jako ta tvá otázka“.

Je to jen absurdní hra

Hru můžeme dovést ještě do absurdna tím, že klišé, které použil protihráč nejen potvrdíme, ale dokonce ještě trumfnete. Je to sice jen hra, ale i z té hry byste mohla vyjít lépe. Žena, kterou kolega provokoval, že měla problémy s parkováním dá najevo, že ona parkovat umí, a nejen to – onen kolega bude mít problém vyjet, odpověď by pak mohla znít například : „Já jsem zaparkoval skvěle. Ale vy budete mít problém vyjet – stojím totiž těsně vedle vás.“

Provokaci můžete i akceptovat

Ačkoliv v realitě je třeba ona mnohem horší řidička než on, v rámci hry bude právě ona tou perfektní řidičkou, která ještě zaparkuje tak, aby měl kolega potíže vyjet. Na hru ovšem můžeme také kompletně přistoupit s ironií, akceptujeme, že jdeme pozdě kvůli „typicky ženským“ problémům s parkováním: „Přesně tak. Jak vy chlapi to děláte, že umíte věštit…“ Pokud vás kolega nebo partner zaskočí provokací, na kterou vás hned nenapadne žádná pohotová, natož pak vtipná či ironická odpověď, použijte univerzální, kterou můžete reagovat v téměř každé situaci: „Ne, jak jste na to přišel?“

Znáte typická klišé?

Přestože nemáte podobné předsudky ohledně vlastností jednotlivých pohlaví v oblibě, je dobré pár jich znát. Ve slovních přestřelkách se pak nebudete cítit nejistá tím, že na narážku náhle oněmíte. Jistě mnoho podobných klišé sama znáte. Autor publikace Umění slovní sebeobrany uvádí klasické příklady: ženy neumí zaparkovat, mužům dělá potíže naslouchat, ženy neumí číst v mapách, proto věčně bloudí, muži se zase neumí zeptat na cestu, a proto také věčně bloudí. Ženy si kupují boty, muži zase nepotřebné technické novinky.

Připravte si slovní munici

Ženy jsou složité a rafinované bytosti, muži jsou naprosto jednodušší a lze je snadno prokouknout. Ženy chtějí pořád hovořit o všem možném, muži jsou natolik struční, že dokonce kupují pohledy s předepsaným textem, aby nemuseli moc psát. Muži se dívají ženám nejdříve na prsa a až potom do tváře, ženy ale na tom nejsou o mnoho lépe, ty se dívají mužům nejdříve na konto.

Ženy umí dělat několik věcí najednou, ale žádnou pořádně, říkají zase muži, muži umějí dělat jen jedno po druhém. Například i o bývalém americkém prezidentovi Reaganovi se říkalo, že neuměl jít a žvýkat přitom žvýkačku – typický muž, dalo by se říct. A tak bychom mohli pokračovat donekonečna.

Hloupých klišé se nemusíte bát, pokud budete mít pár podobných v zásobě, můžete pak s klidem na otázku kolegy odpovědět například: „No, vy jste naštěstí přišel včas. Nejspíš díky tomu, že jste se nemusel nikoho ptát na cestu.“