KUKUŘICE UMÍ LÉČIT! Co praví legendy Kukuřičné recepty pro zdraví…

Kukuřice sehrála rozhodující roli v životě mnoha amerických indiánských kmenů…

Rozvinuté civilizace Aztéků, Mayů dokonale zvládly agrotechniku pěstování této plodiny, kterou ctily jako božstvo. Existuje stará indiánská legenda kmene Huronů o tom, jak přišla kukuřice na svět. „Aatensic, dcera Velkého ducha, se jednou neopatrně nakláněla dírou v oblacích, přepadla a přistála na zemi na zádech velké želvy. Při pádu strhla s sebou tři sestry – kukuřici, tykev a fazoli. Ty pak darovala prvním lidským bytostem, které na zemi stvořila. Byli to samozřejmě Indiáni.“ Proto jsou v indiánské mytologii kukuřici vzdávány božské pocty. Aztécká legenda zase říká, že slunce vysypalo na zem zlaté kroupy, aby nasytilo lidi.

Naše národy údajně seznámili s kukuřicí Romové, kteří ji na jižní Slovensko a Moravu přenesli patrně z Turecka a Rumunska v 17. století. Proto se jí také říkalo turecká pšenice nebo turecké žito, z čehož zůstalo krajové pojmenování „turkyně“.

V kuchyni starých Indiánů převažovaly jen vařené nebo pražené obilky kukuřic, vařily se také polévky ze samčích květenství a pylu. Později se kukuřice stala chlebovou obilovinou (americký kukuřičný chléb). Jen u nás se kukuřice necení tak, jak by si zasluhovala. Dlouho sloužila jen ke krmení dobytka. Dnes si pomalu nachází cestu i do naší kuchyně a na náš stůl.

Největšími evropskými pěstiteli jsou Francie a Itálie. Největším světovým konzumentem jsou Spojené státy

Kukuřice patří mezi trávy z čeledi lipnicovitých, stejně jako pšenice nebo třeba rýže. Značně rozšířená je kukuřice cukrová. Pěstuje se od poloviny 18. století a je spíše považována za zeleninu. Kukuřice je původem z teplých a vlhkých oblastí tropických a subtropických. Ukázala se však být neobyčejně přizpůsobivá, a tak četné odrůdy daleko překročily hranice její domoviny. Je po pšenici, společně s rýží nejrozšířenější a neproduktivnější obilninou světa.

Energii dodává postupně…

Cukrová kukuřice je sklízena v době, kdy obsahuje přibližně 70% vody. Přesto jí obsahuje méně než ostatní čerstvá zelenina (90 – 95% obsahu vody). Díky tomu však obsahuje více sušiny (především uhlohydráty, protidy, vlákninu a minerální látky). Z tohoto důvodu je nositelem většího množství energie než čerstvá zelenina; v průměru dodává 96 kcal (400 kJ) na 100 g.

Uhlohydráty (sacharidy) jsou po vodě druhou hlavní složkou. Dosahují 15 – 20% celkové hmotnosti. Tento výrazně vyšší obsah než v jiné čerstvé zelenině (2 – 4%) je srovnatelný jen s obsahem v bramborách.

Množství vlákniny je vysoké, dosahuje 4%. Kukuřice je tedy jejím výborným zdrojem (jedna porce o 150 g jí dodá 6 g). Vláknina efektivně stimuluje pohyblivost střev a pomáhá bojovat proti zácpě. Kukuřice obsahuje v průměru 3,3% bílkovin (více než většina jiné čerstvé zeleniny). Kukuřice díky svému bohatému obsahu sacharidů relativně kalorická (96 kcal na 100 g). Ale přestavuje tu zvláštnost, že dodává energii, která je organismem spotřebovávána postupně. Za vysoký podíl kalorií je zodpovědný obsah cukru. Přesto se však po ní netloustne, protože cukr se pozvolna přeměňuje na škrob a dodává tělu hodnotné sacharidy. Ty se jen pomalu vstřebávají a zasytí na dlouhou dobu. Patří tedy k pochutinám, po kterých se budeme cítit brzo sytí, ale nepřibereme. Jedna porce o 150 g bohatě stačí k ukojení hladu.

Obsahuje vitaminy skupiny B, B1, B2, B3, B5, B6, B9, C, provitamin A (karoten) a E. Kukuřice obsahuje hodně minerálních látek. Převládá draslík, hojný je též fosfor, jakož i hořčík, který pomáhá snížit stres, ale v současné stravě je velice deficitní. Též stopové prvky jsou početné a rozmanité (mangan, měď, nikl, molybden, jód, selen) a nechybí ani železo a zinek.

LÉKAŘSKÉ VLASTNOSTI DNEŠKA A ZÍTŘKA

Málo plodin nabízí tolik terapeutických možností jako kukuřice ve svém celku. Zrna, klas, vlákna (vlásky), škrob, krupice mají každý své vlastnosti.

Regulátor činnosti střev a jater
– její vysoký obsah vlákniny podporuje průchodnost střev. Američani z jiho-východu pravidelně konzumují ke snídani „grits“ – druh krup nebo kaši z kukuřičných zrn, aby snížili hladinu cholesterolu a zvýšili činnost střev.

Močopudné vlastnosti
– střeva a játra – oteklé nohy jsou často způsobeny zadržováním vody; pro aktivaci urinární funkce by se měly pravidelně konzumovat „grits“ a kukuřičná kaše.
– v případě edému můžeme uvařit ve vodě v hrnci čerstvé kukuřičné klasy, z nichž jsme předem odstranili zrna; necháme vařit jednu hodinu; vodu slijeme a zchladíme ji. Pijeme 2 – 3 šálky denně, dokud se problém nezmírní; poté snížíme na 1 šálek denně po dobu jednoho týdne. Poté léčbu ukončíme. V případě potřeby můžeme později opakovat ještě 2 – 3 dny. Můžeme si též připravit močopudný čaj z kukuřičných vláken (vlásků).

Zastavuje svědění
– pro ulehčení mírného svědění způsobeného hmyzím bodnutím stačí použít diakolovou náplast – vytvořit a aplikovat na pár minut těstíčko z trochy škrobu rozředěného pár kapkami vody;
– v případě svědění způsobeného dětskými nemocemi jako jsou např. neštovice a další, nasypeme velkou hrst škrobu do koupele z vlažné vody; stačí se v ní vykoupat po dobu asi 15 minut (pro snížení nepříjemné stránky tohoto onemocnění).

Zastavuje průjem
– jestliže kukuřičná zrna aktivují proces vylučování, naproti tomu škrob je účinným prostředkem k zastavení průjmu v průběhu několika hodin. Stačí nasypat 1 – 2 čajové lžičky do sklenice studené vody, předtím svařené, a vypít.
– je trošku komplikované brát s sebou sáček škrobu na cesty do zemí, kde voda, ovoce a zelenina mohou být zdrojem problému.

Posiluje funkci ledvin
– jakmile ledviny fungují špatně nebo nedostatečně, do šálku vložíme malou hrst vláken (vlásků) z klasu a zalijeme vroucí vodou; necháme vyluhovat 20 minut; scedíme a pijeme vlažné s 1 lžičkou medu.

JAK POZNÁME KVALITNÍ KUKUŘICI?

Je velice jednoduché rozeznat kukuřici dobré kvality. Při otevření konzervy musí zrna dávat opravdový dojem čerstvosti. Musí mít krásnou žlutou barvu, přibližně stejnou velikost a pravidelný tvar. Chuťově by měla být jemná a křupavá, s jemnou nasládlou chutí.

Martin Stanko