Kocour: Viggo Mortensen
Američan s dánským jménem, který vyrostl v Jižní Americe a v New Yorku, cítí se doma všude a nikde, fotí, maluje, básní a hraje. Proslavil se po čtyřicítce díky Pánu prstenů, pana herce z něj udělal David Cronenberg, když si ho vyhlédl do svých méně perverzních filmů.
Narodil se v říjnu 1958 v New Yorku americké matce a dánskému otci, po němž zdědil i své neobvyklé jméno. Neobvyklé bylo i jeho dospívání ve Venezuele a Argentině, kde jeho otec provozoval slepičí farmy. Díky tomu umí kromě jazyků svých rodičů mluvit i plynně španělsky. Když mu bylo jedenáct, manželství Mortensenových se rozpadlo a Viggo se s matkou a dvěma mladšími bratry vrátil do New Yorku. Když vyrostl, vydal se poznávat své kořeny i do Dánska.
Podobně pestrý byl jeho život, i co se týče práce. Živil se jako řidič náklaďáku nebo v různých továrnách, než v 80. letech debutoval ve filmu s Harrisonem Fordem Svědek, kde hrál amišského farmáře. Léta si nenápadně budoval reputaci charakterního herce, který bere přípravu na role velmi vážně (např. když hrál němého, týdny s nikým nemluvil). Typově zaškatulkovaného hlavně jako podivná existence nebo bídák (vzpomeňte na Dokonalou vraždu, kde se objevil jako milenec Gwyneth Paltrow).
Svou průlomovou roli Aragorna v trilogii Pána prstenů mohl dost snadno minout. Nejdřív ji dostal Ir Stuart Townsend. Jenže jeho volbu si Peter Jackson pár dní po začátku natáčení rozmyslel. Další šťastnou náhodou bylo, že Mortensenův tehdy dospívající syn, zplozený v roce 1988 během jedenáctiletého manželství s punkovou zpěvačkou Exene Cervenkou, Tolkienovy romány miloval. A otce de facto donutil, aby nabídku vzal. Pán prstenů ohromně uspěl a jako z každého z herců v hlavních rolích, i z představitele muže, který sbírá sílou stát se králem, byla najednou celebrita. Akční hrdina s duší básníka.
Mortensen byl už dost starý na to, aby se z toho nezbláznil. Po fantasy blockbusterech šel klidně točit western za mnohem menší honorář a v žádném případě na sebe nechtěl v soukromí, o němž mimochodem s novináři odmítá mluvit, upozorňovat nějakými manýry. Navíc jeho opravdová herecká sláva na něj teprve čekala. V osobě režiséra Davida Cronenberga.
Tenhle osobitý Kanaďan, který točil dost podivné a perverzní filmy jako Mouchu nebo eXistenZ, si Vigga vybral za svého oblíbence a začal ho pravidelně obsazovat do svých pozoruhodných, už o něco uklidněnějších, lépe stravitelných a taky uznávanějších filmů. Nejdřív jako zdánlivě obyčejného otce rodiny, který je konfrontován se svou kriminální minulostí v Dějinách násilí. V roce 2007 v chmurné gangsterce z prostředí ruské mafie v Londýně Východní přísliby, pro níž Viggo prozkoumal význam všech tetování, které jeho hrdina nosil, předvedl nezapomenutelnou nahou brutální bitku v lázních a získal nominaci na Oscara.
Cronenberg natočil i skvělé psycho(analytické) drama Nebezpečná metoda, které právě vstupuje do našich kin a kde Viggo představuje slavného Sigmunda Freuda. Tak, že za to byl opět nominovaný na Zlatý globus.Z Mortensena se stala vážená hvězda, která udivuje kritiky, jak v sobě dokáže zkombinovat krutost s jemností.
Herectví ale pro něj nikdy nebylo jediné umění, kterým se dá naplnit život. Mortensen píše poezii, maluje abstraktní obrazy a fotografuje. Taky vlastní malé nakladatelství, které vydává levicové experimentální díla. A pořád cestuje. „Cítím se, že patřím kamkoliv a nikam. To mi pomáhá jako herci, protože podstatou naší práce je dívat se na svět z pohledu někoho naprosto jiného, než jsme my sami. Děti tohle umějí přirozeně, když si hrají, že jsou Batman nebo Wolverine. Jako dospělí se po tom už musíme pídit.“
