Kebaya – tradiční móda z Jávy a Bali
Slovo kebaya pochází z arabského jazyka „kaba“ znamenající oblečení a bylo uvedené přes portugalský jazyk. Pojmenovává původ blůzy, která se začala nosit v Indonésii přibližně během 15 a 16. st. Tento oděv charakterizuje „dlouhý, padnoucí a rozšířený“ tvar známý též jako dlouhé kebaya, jež nosily portugalské ženy v 16.st. během prvního příjezdu do jihozápadní Malaysie.
Mnoho zdrojů také odkazuje na čínský vliv a porovnává kebaya s tunikou mající otevřenou přední část a dlouhé rukávy. Tuniky nosily ženy z dynastie Ming v průběhu nadvlády v jihovýchodní Asii během 13. až16. století dnes jsou opět stále víc populární.
Jeden ze zdrojů uvádí jako vznik tohoto padnoucího oděvu (kebaya) pro ženy a dlouhé kalhoty pro pány sociální a kulturní změnu, která vznikla v Indonésii z části díky vlivu Islámu a z části po příjezdu Evropanů (nejdříve Portugalci a poté Holanďané) na Indonéské soustroví v 16.st.
Módní doplňky – inspirativní fotogalerie
Nejdominantnější tvary dnešní kebaya z Jávy a Bali můžeme viditelně pozorovat již v 19. a začátkem 20. století. Skvělý design skoro jako dámské torzo, zahnutý lem dozadu bez límce s předním výstřihem do tvaru V a dlouhé rukávy s napůl transparentní látkou odkazují na styly z minulého století. V 19.stol byla kebaya také jeden ze symbolů emancipace a feminismu symbolizující pokrok a tradici.
Časem se délka kebaya zkrátila, byly k mání nové látky, vznikly nové modely a dostaly se na veřejnost přes veřejné osobnosti a média. Přesto v porovnání s radikálními změnami módy během posledního století si klíčovou charakteristiku udržela a je stále vnímána jako „klasická“ móda.
Kebaya udržuje svůj původ i když se kombinuje s jeansy. Většinou se používá „kain“ – dlouhá, neušitá látka ve spodní části těla a často označená v anglickém jazyce (a to chybně) jako sarong.
Kain kebaya znamená kostým pro dámy složený z neustřižené dlouhé látky omotané okolo pasu a dlouhé až ke kotníkum v kombinaci s blůzou a dlouhými rukávy sahajícími na boky. Tyto blůzy se upevňují převážně sponami místo knoflíčky. Při oficiálních událostech se používají batikované látky a doplňují se stejným batikovaným motivem šály. Tento kostým se stal úborek všech sociálních vrstev dam v 19. století.
S prohlášením Indonéské nezávislosti v roce 1945 se přeměnil image z nejen tradičního kostýmu na image indonéského národního kostýmu. V dnešní době má pro střední a vyšší třídu městských dám stále kebaya módní status. Mnoho designerů používá její klasické prvky na nové modely a styly. Kostýmy nosí nejvyšší státní zastupitelky až po prodavačky na ulici, přesto to není měřítkem sociálně-ekonomických tříd nebo věkových kategorií.
Zdroj: Wikipedia
Článek vznikl ve spolupráci s obchodem ASOKA
