KDYŽ SI ZÁPAD PODÁ RUKU S VÝCHODEM, NĚŽNÝ A PROSPĚŠNÝ VIRUS SE ŠÍŘÍ…
Pro tisíce českých žen představuje břišní tanec samozřejmou součást života. Hřeje se dokonce na výsluní mezi ostatními koníčky. Je příjemnou a nenáročnou aktivitou k uvolnění ducha i těla. Proč se stal pro západní civilizaci samozřejmostí právě východní tanec starý jako lidstvo samo Je to renesancí v tanečním světě, touze po něčem novém, snahou o zdravý životní styl a zábavu v jednom nebo jenom snaha být „in“
Některé tanečnice se staly na tanci dokonce závislé. „Je to jako droga, omamné, smyslné a taky nadčasové – při tanci se prostě přenesu do kořením vonících dálek, do Arábie, na tržiště, do paláců. Týden nebo dva bez tance a už mě bolí záda, jsem mrzutá a rozladěná,“ svěřuje se paní Lída z tanečního kurzu. A po jedné lekci „Kdo netančí, nepochopí. Ta radost z pohybu, z toho, že jsem zvládla nový krok, že to vypadá hezky, že mě to baví a že jsem mezi „svými“ stejně „nakaženými“ ženskými se těžko popisuje,“ dodává s úsměvem.
Břišní tanec si nevybírá. Nakažlivě působí a jako něžný a prospěšný virus se šíří. Bok po boku krouží manažerky, švadlenky, prodavačky, účetní nebo asistentky. Stejně tak tančí teenageři i zralé ženy a babičky. Všem dělá dobře. Bez rozdílu.