Karma

Slovo karma neznamená přímo osud, dá se přeložit jako čin nebo příčina a následek. Vychází z toho, že způsob prožívání světa je určován obsahem naší mysli, negativní otisky nevyhnutně vedou k budoucímu utrpení.

Jak se to projevuje v praxi? Možná jsme to všichni zažili. Známe nějakého člověka, kterého máme rádi. Ten člověk, říkejme mu třeba Petr, se těší všeobecné vážnosti a oblibě. A najednou ho postihne nějaká tragédie. Všichni ho litujeme: „Takový dobrý člověk, nikdy nic zlého neudělal, to si nezaslouží.“ A Petr opravdu nikdy ve svém životě nespáchal nic špatného a pomáhal druhým. Připustíme-li reinkarnaci, pak najdeme klíč k tomu, proč se dobrým lidem dějí zlé věci. Jedinec si s sebou nese nejen činy tohoto, ale i minulých životů. Vlivem karmického působení tak Petra dostihly hříchy z jeho minulých životů.

Karma nebo přesněji řečeno karmický dluh je příčinou převtělování, neboť jen působení na Zemi může jedince zbavit jeho dluhu. Mezi jednotlivými životy přebývá duše na onom světě, odkud pozoruje svět, a hledá si místo a rodiče, které by jí nejlépe umožnili očistit se od svého dluhu. Odčinění karmy je cestou velice náročnou, je provázen tragickými, nepříjemnýmia bolestnými událostmi a prožitky, jejichž intenzita závisí na tom, jak těžký je karmický dluh duše.

Hezky byť poněkud zjednodušeně pracuje s motivem karmy americký sitkom Jmenuji se Earl. Příběh zlodějíčka, který nikomu nic dobrého neudělá a nic dobrého se neděje ani jemu, dokud jednou neuslyší o karmě. Sepíše si proto seznam zlomyslností, které kdy provedl a snaží se je napravit. Najednou je šťastnější a spokojenější. Je to jednoduché, ale může to být inspirací pro nás všechny – aspoň jeden dobrý skutek denně nám zkrášlí celý den.