Kariéra nebo dítě aneb Kdy je nejlepší čas na otěhotnění?
Všechny tvé kamarádky už mají děti nebo jsou minimálně těhotné a ty navzdory neúprosně rostoucímu věku stále ještě nevíš, jestli jsi na dítě vůbec zralá, dostatečně finančně zabezpečená a říkáš si, že když bude nejhůř, podstoupíš umělé oplodnění a je po starostech? Kdy je ideální čas na těhotenství a jak je to s umělým oplodněním? Zeptali jsme se odborníků.
Zdroj: Shutterstock.comKariéra až na prvním místě
Zatímco dříve ženy odcházely na mateřskou dovolenou v tom lepším případě po skončení vysoké školy, v tom horším pak ještě za studií, dnes si dávají s otěhotněním pořádně na čas. Předtím musí stihnout spoustu věcí a je jedno, jestli je to cestování, studium v zahraničí nebo budování úspěšné kariéry. Rozhodnutí oddálit těhotenství je v poslední době čím dál diskutovanější téma. Průzkumy se shodují, že ženy k tomu, aby založily rodinu, potřebují mít po boku životního partnera, pocit vyzrálosti a připravenosti a v neposlední řadě finanční zabezpečení.
Kdy je nejlepší čas?
Vysokoškolské vzdělání, kariérní růst i pevná pozice na trhu práce (a tím i menší ekonomická závislost na partnerovi), jsou hlavními důvody vědomého odsouvání mateřství ze stran žen. Dalším důvodem je možnost poznat svět, nebo studovat v zahraničí, které využívá stále více mladých žen a i díky tomu se Česká republika „dorovnala“ Západní Evropě, kde fenomén pozdního mateřství začal již v 60. a 70. letech minulého století. Rozhodnutí mít děti, se tedy stává volbou mezi kariérou a touhou po mateřství a rodinným zázemím.
Říkáš si, že není kam spěchat? Pak bys měla vědět, že tělo ženy má ale nejlepší podmínky pro otěhotnění mezi 20. – 24. rokem života. Právě v tomto věku je nejvyšší šance přirozeného početí, protože kvalita i počet vajíček jsou nejvhodnější k oplodnění. A čas je neúprosný. Například již po 35. věku ženy stoupají porodnická rizika i těhotenské komplikace.
Průměrný věk roste
Analýza Českého statistického úřadu je nekompromisní a ukazuje, že v rozmezí let 1993 – 2015, se průměrný věk žen při porodu zvýšil z 25 let na 30 let. S rostoucím věkem ale také přibývá problémů s otěhotněním. Největší riziko v problému početí po dosažení 30 let vidí vědci v poklesu počtu vajíček ženy. Stárnutí vaječníků (neboli pokles šance přirozeného početí) je ovlivněno jak již zmíněným úbytkem počtu vajíček, tak poklesem jejich kvality.
„Je taktéž mnohými výzkumy potvrzeno, že ženy (ale naprosto stejně i muži) sice tuší pokles plodnosti u ženy v závislosti na věku, ale nejsou schopny tento pokles plodnosti časově správně zařadit (předpokládají někdy až o 5-10 let delší plodné období, než je realita),“ říká MUDr. Tomáš Bagócsi, specialista IVF Reprofit Brno, „přeceňují obecně pravděpodobnost spontánního otěhotnění, a hlavně mají nereálné představy o úspěšnosti a o limitech IVF léčeb. Takže sice odsouvají mateřství vědomě, ale bohužel na základě špatných informací, nesprávných domněnek nebo na základě špatného výkladu medicínských faktů.“
Co to znamená? Jednoduše si myslíme, že medicína je všemocná a že dokáže vyřešit každý problém, ale někdy to nejde. Varovným signálem by měl být i stále se zvyšující počet žen, které se o umělé otěhotnění snaží a mnohdy marně. Je těžké přesně určit čas, který je pro mateřství nejvhodnější, své o tom ví i naše čtenářky.
Jak to vidí čtenářky?
Lucie 38 let: „Představa, že bych měla mít dítě ve dvaceti letech, je pro mě naprosto nereálná. Tehdy jsem ani netušila, co chci sama se sebou, natož mít odpovědnost za dítě. Nejprve jsem si vybudovala kariéru, chvíli jsem s manželem cestovala a pro dítě jsme se rozhodli v mých pětatřiceti letech. Otěhotněla jsem na poprvé a dnes máme krásnou a zdravou holčičku a za pár týdnů nám do rodiny přibude kluk.“
Tamara (41 let): „Měla jsem to stejně jako Lucka, jen s tím rozdílem, že nám se otěhotnění nedařilo. Několikrát jsem potratila, podstoupila jsem hormonální léčbu, celkem tři operace a nakonec i umělé oplodnění a zatím všechny pokusy marné. Myslím, že kdybych se rozhodovala znovu, vybrala bych si těhotenství spíš než kariéru.“
Sandra (29 let): „Já otěhotněla ještě při studiu na vysoké škole. Jonášek nebyl plánovaný, ale chtěný, takže jsem promovala s ročním prckem a měla jsem toho až nad hlavu. Do práce jsem nastupovala sice s diplomem, ale po dvou mateřských, takže jsem nic neuměla a měla jsem problém sehnat místo ve svém oboru. Nemohla jsem cestovat a dnes mám pocit, že jsem si vlastně ani nic neužila. Takže já bych rozhodně těhotenství odložila.“
Jak to máš ty? Nejprve chceš vybudovat kariéru, než se vrhneš do mateřských povinností, nebo raději volíš těhotenství a kariéru se chystáš budovat až s prckem? Napiš nám své zkušenosti do diskuze. Co ti přijde lepší?
Foto: Shutterstock.com
