Jste sami? Co takhle seznamku? Já už nikdy!

Dcerka pomalu dospívala a já jsem se v prázdném bytě začala cítit sama. Pro samé povinnosti, jsem neměla čas, myslet na samotu. Najednou mi začal chybět muž, náruč, do které bych se schoulila a nechala se něžně hladit. Chvíli jsem se zasnila a myšlenku rychle zahnala z hlavy.

Za týden jsme slavily s dcerou svátek a ona se na mne šibalsky usmála:“Mám pro tebe překvapení, mami.“ Usmívala se a vedle mě k počítači. Moje malá intrikánka mi založila na seznamce profil a já se málem začala červenat. Mám randit online?

Po týdnu jsem zkušeně vybírala ty „pravé“ a dokonce jsme se domluvili na kafe. Celá nedočkavá jsem šla na první rande. Jmenoval se David a byl to opravdový fešák, uměl mluvit, byl galantní, ovšem když přišlo na placení účtu v restauraci, nechal vše na mě a ještě měl tu drzost objednat další lahvičku drahého vína. Další Petr, šarmantní starší pán, který jen tak mimochodem prohodil, že je ženatý a hledá jen sexuální povyražení.

článek

Pak už to šlo jak na běžícím pásu, Viktor, měl ženy dvě, milenku, manželku a já bych byla v záloze, když jedna z nich vypadne. Adam se prezentoval jako úspěšný podnikatel, který ovšem neměl kde bydlet a hledal hlavně pradlenku a kuchařku. Ivan ten mě doslova rozplakal, chyběly mu snad všechny zuby, vypadal jako bezdomovec, když viděl, že chci odejít, požádal mě o peníze na pivo. Uf, takový průvan v mužích jsem v životě nezažila, utíkala jsem domů a zařekla se, že se na seznamku už nikdy nepodívám.

Když jsem si udělala svou malou osobní statistiku, tak většina mužů hledala sex, kuchařku, levné bydlení a taky finanční pomoc, při splácení dluhů. Takže jsem zase rychle smazala svůj profil na seznamce a na podobné seznamování rezignovala. U mě seznamka rozhodně už nikdy ne.

A co vy? Seznámili jste se s partnerem díky seznamce? Máte ve svém okolí, někoho, kdo je opravdu šťastný a našel toho „pravého“ či „pravou“?