Jed na krysy, mouka nebo rtuť v lécích? Krutá realita

Namísto účinné látky v lécích jed na krysy, mouka nebo cukr? To není strhující thriller, to je bohužel v některých zemích světa děsivá realita. Své o tom ví spisovatelka Hana Hindráková, která se rozhodla vyjít na světlo světa s pravdou o falešných lécích ve své zbrusu nové knize Smrtící byznys.

Falešné léky se dovážejí z Číny a Indie a nejčastěji putují do Afriky a chudinských zemí světa. Podle Světové zdravotnické organizace je až celých šedesát procent léků v těchto oblastech falešných. „V tom lepším případě obsahují místo účinné látky mouku, nebo cukr, v horším případě jed na krysy, nemrznoucí kapalinu, leštidlo na parkety, rtuť a jiné těžké kovy či chemikálie. Někdy obsahují jen trochu účinné látky, aby prošly základními testy, což je mnohdy horší, protože to vytváří resistenci na léky,“ vysvětluje spisovatelka, která se k této problematice dostala úplnou náhodou.

Pod pokličku zdravotnictví

„Oslovila mě jedna paní, která strávila v Ugandě několik let jako dobrovolnice a chtěla sepsat svůj příběh nebo alespoň něco na jeho motivy beletristickou formou. Sešly jsme se a ona mi o všem povyprávěla. Její příběh byl zajímavý, ale ne dostatečně na to, aby utáhl hlavní dějovou linii v knize. Domluvily jsme se, že se zkusím podívat po nějakém zajímavém tématu, které by její příběh doplnilo. A tak jsem začala hledat informace a narazila jsem na problematiku falešných léků,“ vzpomíná Hana Hindráková.

Pustila se do zdlouhavé a náročné práce hledání potřebných informací. Spolupracovala při tom se Státním ústavem pro kontrolu léčiv, čerpala ze studií Světové zdravotnické organizace, podařilo se jí spojit s National Drug Authority Uganda, která se věnuje tamní problematice falešných léků. „Zpočátku se mi nedařilo navázat kontakt a už jsem plánovala, že kvůli tomu do Ugandy poletím. Půl roku jsem tam každý měsíc posílala email, ale všechny zůstaly bez odpovědi. Potom se to konečně zlomilo a získala jsem požadované informace. Dále jsem po twitteru komunikovala s ředitelem Interpolu v Ugandě, abych získala informace k operaci Mamba, což byl zátah na překupníky s falešnými léky,“ říká Hana. A neponechala nic náhodě a vedla celé hodiny rozhovorů s lékaři.

Byznys jménem Falešné léky na vlastní kůži

Falešné léky se do Afriky dováží z Číny a z Indie, některé jsou vyráběny přímo i na území černého kontinentu. Jsou k dostání na trhu, v neregistrovaných lékárnách a bohužel i v těch registrovaných či v nemocnicích. Sama spisovatelka si v době, kdy pobývala v Africe, vyzkoušela, jak vypadá tamní zdravotnictví, to když dostala malárii. Během půl hodiny jí stanovili hned tři diagnózy – břišní tyfus, zápal plic a malárii a pro léky nakonec poslal lékař její známé na trh, protože je v nemocnici neměl.

„Pamatuji si, že před lety si mi ženy na keňském venkově stěžovaly, že ačkoliv braly antikoncepci, tak stejně otěhotněly. Takže je možné, že jejich „léky“ obsahovaly místo účinné látky mouku nebo cukr a prostě nefungovaly,“ varuje spisovatelka.

Proč zrovna problémy Afriky?

Hana Hindráková je úspěšnou autorkou knih z afrického prostředí. Proč zrovna knihy z Afriky? V roce 2005 se dostala jako dobrovolník jedné neziskové organizace do Keni, poté založila vlastní organizaci a mezitím Keňu navštívila ještě čtyřikrát. Většinou se pohybovala v nairobských chudinských čtvrtích nebo na keňském venkově.

Pokud tě problematika falešných léků zaujala a chtěla by ses dozvědět něco víc přímo od Hanky, pak můžeš vyrazit na některou z plánovaných autogramiád, ta první se koná 10.10.
od 17:00 v knihkupectví Neoluxor na Václavském náměstí v Praze. Akce se zúčastní Nela Boudová, Eva Hrušková a bývalá ředitelka nemocnice v Ugandě Kateřina Karásková.

Více o Hance a akcích zjistíš také na www.hindrakova.cz.

Foto: Shutterstock.com, archiv Hany Hindrákové