Jaká je správná četnost sexu ve vztahu? Třikrát, jednou, sedmkrát?

„S partnerem žijeme spolu už osmnáct let. Podle mě je sex velmi důležitý. Snažíme se proto milovat alespoň dvakrát týdně. Neříkám ale, že to pokaždé jde. Oba jsme zaměstnaní, máme tři děti. Ne vždy se cítím skutečně nabitá jiskřivou energií,“ říká dvaačtyřicetiletá Dáša.

Na začátku vztahu se otázka sexu příliš neřeší, je ho jednoduše dostatek, souvisí s velikou fantazií, neutuchající touhou a chutí experimentovat – to vše bohužel postupem času vadne. S přibývajícími roky nezřídka dochází k tomu, že (obvykle) jeden z partnerů chuť na sex postrádá. Pokud ti ovšem sex jednou týdně připadá málo, tak věz, že ani v ostatních ložnicích tomu zpravidla není jinak…

Když přebere vládu pohodlí

Jednou, maximálně dvakrát týdně, tedy nanejvýš sedmkrát měsíčně. Tak často se lidé, kteří spolu žijí delší dobu, milují. Vyplývá to z nejnovějších dat zveřejněných britskými vědci. A když už přijde na sex řada, jedná se většinou o velmi rutinní záležitost. K milování obvykle dochází v určitý den v týdnu, a probíhá většinou vždy úplně stejně. Pohodlnost? Do jisté míry ano, ale svou vinu na takto nudném sexuálním životě má také velká pracovní vytíženost. Po několika hodinách práce přesčas totiž člověk raději „vypne“ u sledování televizního seriálu, než aby měl chuť na divoké milování.

Na shodě záleží

Podle sexuologů jsou problémem také libida obou partnerů. Pokud jsou totiž ve shodě, tedy chuť na sex mají oba dva, jedná se skoro o zázrak. Většinou je to tak, že jeden z páru chce sexu více než ten druhý. Více sexu vyžadují zpravidla muži – souvisí to s vyšší hladinou testosteronu, ženy by zase raději delší předehru, která by je patřičně nažhavila.
Sex také z ložnic mizí úměrně s počtem dětí. Zejména malé děti vyžadují velmi intenzivní péči a jako žena vamp si poté, co se děti konečně podaří uložit, připadá asi málokterá máma.

Proč sex v partnerském vztahu uvadá?

Neexistují také jiné důvody? Je to proti přírodě? Kdybychom to měli vyjádřit poněkud drsně, tak z genetického hlediska už sex nepotřebujeme, pokud už byla splněna jeho základní funkce – tedy zplození dětí. Potřeba mít sex taky ne vždy jde ruku v ruce s láskou. Nezřídka to bývají dvě odlišné věci. Vynechat sex úplně – to je ale cesta do pekel. Sex by měl být kořením vztahu, proto je dobré se milovat. Ne snad často, ale alespoň s určitou pravidelností. Jak toho dosáhnout? Zlob, vyboč trochu ze stereotypů nebo si v posteli více hraj.

Tipy, jak se znovu nažhavit

• Při předehře třeba mysli na jeden bod na tvém těle. Partner by jej měl uhodnout. Třeba tak, že tě bude líbat tak dlouho, dokud ho neodhalí.
• Vezměte hrací karty a každé barvě přisuďte určitý význam: například srdce=líbání, káry=masáž, piky=ruční stimulace, kříže=orální sex. Číslo na kartě pak bude znamenat dobu, po kterou se budete konkrétní činnosti věnovat. Například devět=devět sekund.
• Sedm minut a dost. Vezmi si kuchyňský budík a nastav na něm sedm minut. To je limit, do kterého byste měli stihnout vše. Pak se zkuste pomilovat na některém méně tradičním místě. Třeba ve skříni. Časovač vás bude hnát dopředu a tma znamená, že se děje něco zakázaného.

Co na to čtenářky?

„Sex ve skříni? No tak to je fakt úlet. Ale jinak jsem se svým sexuálním životem spokojená. Sex máme dvakrát v týdnu a to už jsme spolu patnáct let. Nestěžuju si a neměnila bych,“ svěřila se Dominika, 35 let.

„Tak to u nás je to jak kdy, hodně záleží na tom, kolik máme zrovna práce, ale i na tom, jestli máme hlídání. S dětmi to zatím moc nedáváme. Takže občas máme sex klidně každý den a pak měsíc pauzu. Je to náročné, ale věřím, že jakmile děti odrostou, vrátí se vše do normálu,“ doufá Jana, 29 let.

„Sex? Co to je?“ směje se Klára, 35 let. „Ze začátku vztahu jsme měli sex kdykoliv se naskytla příležitost, jenže s přibývajícími roky je sexu méně a méně a pauzy jsou delší a delší. Kldině půl roku. Jsem z toho zoufalá, s partnerem nehnu a nevěrná být nechci. Takže mně sex hodně chybí.“

A jak to máš ty? Co je pro tebe normální četnost? A jsi se svým sexuálním životem spokojená? Napiš nám své názory diskuze. Budeme se těšit na příspěvky.

Text: Marta Dostoupilová

Foto: Profimedia.cz