Jak to vidí Lasice: Dobrovolně bezdětná?
Vdát se a mít děti bylo ještě v nedávné minulosti samozřejmým vývojem života každé ženy. Svatba už však zdaleka není tak obligátní záležitostí, jakou byla donedávna. Stejně tak, zda mít či nemít děti, začíná být spíš rozhodnutím než povinností. Když je vám kolem třiceti, otázka na budoucí rodinu padá každou chvíli… Co ale ty z nás, které ještě nevědí? Důvody, proč děti mít, jsou z jisté části pudovou záležitostí, ale jaké hlasy se ozývají pro “nemít”?
Zdroj: archiv autorka NikolaDěti a peníze
Pořídit si miminko není jen o plenách a dudlících. Je to celkem drahá “sranda”, u které musíte počítat, že minimálně do jeho plnoletosti se budete finančně starat. Bylo vypočteno, že v českých podmínkách od narození do věku 18 let stojí dítě cca 1,6 milionu korun. V tom však nejsou žádné soukromé školky, školy ani další nadstandardní věci. Když se ohlédneme do minulosti, lidé byli dřív mnohem chudší, dětí měli mnohem víc a šlo to. V dnešní době si už nikdo nechce odtrhnout od pusy a tak finanční důvody jsou jedním z argumentů, proč děti nemít nebo proč je zatím nemít. Jenže podíváme-li se na hospodaření státu, tak na důchody dnešních třicátníků těžko něco zbyde. Můžeme se tedy zaměřit na vlastní úspory nebo právě částečně spoléhat na svoje děti, které se ve stáří o rodiče postarají a “vrátí” jim jejich péči. Tento koncept je přirozený a má svoje opodstatnění, avšak s dnešní rozlítaností, kdy děti často odcházejí už na střední školu do jiného města nebo dokonce na jiný kontinent, je pravděpodobnost uplatnění tohoto modelu nižší.
Zodpovědnost
Rodičovství je v každém případě velká zodpovědnost. Ve své praxi vidím tolik případů žen i mužů, jejichž život byl silně negativně ovlivněn chováním jejich rodičů v době jejich dětství. Životem si pak táhnou různá traumata nebo nežádoucí emoční vzorce a chování, kterých se musí pracně zbavovat. A to nemusí být žádné divoké příběhy jako z pořadu Výměna manželek. Často se jedná jen o nevědomost nebo neznalost rodičů, jak se k dítěti chovat, aby ho duševně nezranili. Jednou ze základních otázek, kterou by si každá z nás měla při tomto zásadním rozhodování položit, je, zda má dítěti co předat, jaké má vlastní životní naplnění, co pro ni přivedení potomka na svět vlastně znamená a proč ona osobně dítě chce. Zodpovědné bychom také měly být i s výběrem partnera, který bude otcem dítěte. Jak stabilní a v jaké kondici je váš vztah? Odstrašujícím příkladem mohou být páry, které považují zplození potomka za náplast na jejich vztahovou krizi. Výzkumy totiž naopak ukazují, že narození dítěte bývá spouštěčem poklesu spokojenosti v manželství. Vztah by tedy měl být natolik silný a vyrovnaný, aby tuto zásadní událost ustál.
Povinnost?
Společenským tlakem trpí asi nejvíce ty z nás, které děti mít chtějí, ale nemohou. Otázka na založení rodiny tak bývá ranou do živého. Lidé se neptají, jestli chceš mít děti, ale kdy budeš mít děti. Zaujímají k tomu samozřejmý postoj s tím, že je to jen otázkou času. Nyní již existuje termín dobrovolná bezdětnost, který označuje osoby, které se dobrovolně rozhodly děti nemít. Důvodů může být mnoho, například nedostatek touhy mít dítě, nedostatek mateřských instinktů, nechuť přijmout sociálně definovanou roli, kariéra nebo životní styl. Zda mít nebo nemít dítě je odpovědnost a zásadní rozhodnutí a myslím, že by se nemělo vymáhat společenským tlakem.
Populační/ekologické důvody
Planeta je přelidněná a čím více lidí, tím větší uhlíková stopa. I to je jeden z argumentů, které dnes můžeme slyšet. Stejně tak v aktuálním koronavirovém období se víc než dřív setkávám s názory, že do takového světa není vhodné/nechtějí přivést dítě. Pro někoho výmluva, pro jiného logický argument. Ať tak či tak, rozhodnutí je na každém z nás.
Nejsou vhodní chlapi
Absence vhodného partnera může být dalším, racionálním důvodem, proč dítě prostě nemít. Sice jsou ženy, které pokud mají silnou touhu po dítěti, si to dokážou zařídit a nějakého “inseminátora” si seženou. Jsem však toho názoru, že je přirozené a ideální, pokud jsou na výchovu rodiče oba, ačkoliv vím, že přítomnost partnera neznamená, že tomu tak bude napořád. Pokud žena do jistého věku nepotká toho správného partnera, který nejenže bude životním partnerem, ale také otcem dítěte, pak může dospět k názoru děti nemít.
Život podle svého
Není to tak dlouho, co posláním ženy bylo rození dětí, péče o ně a rodinu. S možnostmi, které dnešní doba nabízí, nemusí být vždy prioritou a životním smyslem rodina. Některé dají přednost kariéře, pomoci druhým nebo cestování a užívání si života podle svého. Toto vše se dá za určitých podmínek absolvovat i s dětmi, některé ženy se však rozhodnou pro životní cestu bez dětí.
Často se s dobrovolně bezdětnými skloňuje sobeckost. Jenže co je víc sobecké? Je sobecké děti nemít a prohlubovat tak populační krizi a stárnutí, potažmo vymírání původního obyvatelstva ve střední Evropě? Udělat si dítě za každou cenu, protože to tak “má” být nebo se rozhodnout dítě nemít, když k tomu nejsou vhodné podmínky? Na toto téma by se daly vést dlouhé, nejen filozofické diskuze.
Věřím, že pro drtivou většinu žen je jasná odpověď “ano, děti chci”. Většina matek vám také řekne, že děti jsou obrovský dar a štěstí. Že to není jednoduché, ale stojí to za to. V každém případě mějme na paměti, že děti jen prochází naším životem. Každé dítě musí jednoho dne žít svůj život a mít třeba vlastní rodinu. Proto děti berme jako určitou životní etapu, která netrvá věčně. Děti jsou součástí našeho života, ale neměly by být jediným jeho smyslem.
Tak jak to je?
Potřebuješ si ujasnit svůj životní směr? Objednej se na konzultaci na www.vztahova-inzenyrka.cz, sleduj Facebook: Jak to vidí Lasice nebo Instagram: @jak_to_vidi_lasice
