Jak to vidí Lasice: Doba temna pro milenky

Než přijdou narozeniny, Vánoce anebo právě koronavirová krize. A Vánoce se oproti dnešnímu stavu zdají být pro milenky procházkou růžovým sadem.

Jak jsou či nejsou milenecké vztahy etické, je otázkou na tělo každého z nás. Ať si každý nejdřív zamete před vlastním prahem a ujistí se, že nemá máslo na hlavě a že dělá vše pro to, aby partnera v zahýbání nepodporoval.

Být milenkou může být ze začátku celkem příjemná záležitost. Chlap je schopen ženě vymluvit díru do hlavy, aby ji dostal do postele. Milenka je uchlácholena řečmi o nevyhovujícím vztahu, hysterické manželce, se kterou dávno nespí a že se stejně bude rozvádět. A muž tomu třeba i opravdu zpočátku věří a proto sám začne mluvit o nové rodině, kterou by s ní chtěl založit. A tím dost často odstartuje začátek konce. Jakmile tohle chlap ženské řekne, tak ta se toho samozřejmě chytne. Ženám jde a vždy šlo o závazek ze strany muže, ať si to chceme přiznat nebo ne. Jakmile milenka zavětří možnost plnohodnotného vztahu a rodiny, začne podle toho mít očekávání. Jenže pak, když má jít opravdu na věc, chlap se šprajcne. Milenka to nechápe, vždyť jsou zamilovaní, vše jim funguje a s původní ženou je vztah stejně dávno mrtvý, tak na co ještě čeká?!

Muži jsou extrémně pohodlní tvorové, kteří neradi dělají radikální rozhodnutí. Nechtějí být za ty špatné, a i když se to nezdá, tak mají problém být těmi, kdo opustí rodinu. Bojí se zavrhnutí od dětí i okolí. A začnou přemýšlet, jestli je to celé vlastně dobrý krok. Zaprvé finanční vyrovnání s původní ženou zaštípe, zadruhé, jakou mají jistotu, že to s novou přítelkyní vydrží takto ideální a nebudou po čase tam kde před tím, akorát o půlku chudší?

A tak začnou couvat. Jenomže už namlsali závazku chtivou ženskou, která teď nemyslí na nic jiného, než na to, kdy tahle situace skončí. Vztah, který byl zpočátku taková zábava, se stává tím největším utrpením. Žena neví, zda si má nechávat proplouvat mezi prsty to nejcennější, co má – často to mohou být nejlepší roky života a mládí, které je u žen na seznamovacím trhu obrovskou devízou. Není se tedy čemu divit, že začne plašit a tlačit. Jenže tlačení na chlapa, jak už z mého psaní víte, nefunguje. Jsou tací, kteří se nechají zatlačením popohnat k řešení situace, ale většinou tím dosáhnete spíš opačného efektu.

Chlap se vrátí k původní rodině, kde bude vyčkávat. Manželka má v tomto případě vždy navrch. Je tou, ke které má muž sentiment, ta, která mu porodila děti, ta, pro kterou se už jednou rozhodl. A začne vnitřní boj o správnost rozhodnutí. Spousta žen si myslí, jací jsou muži bezcitní hajzlové. Ano, chlapi mají potřebu sexuálních dobrodružství a kolikrát bychom je nejradši zakopaly na zahradě, ale od rodin opravdu jen tak neodcházejí. A když, tak už k tomu musí být sakra důvod. Jsou schopni žít v nefunkčních manželstvích jen pro to, aby ženu nenechali samotnou. Ženu, která se o manželství třeba ani nijak nestará a jen čerpá ze setrvačnosti jejich vztahu.

A na druhé straně tu máme milenky, které teď v době karantény sedí doma samy, po tom, co jim ten jejich nasliboval zářnou společnou budoucnost. Teď se mělo ukázat, pro koho se tedy rozhodne a ono ejhle, přes všechny sliby zůstal u původní rodiny.

V dnešních dnech je spousta žen čekajících na to “až” si uvědomí tvrdou realitu. V době, kdy by nejvíc potřebovaly podporu a přítomnost muže, se místo toho utápí ve směsce zklamání, naděje a strachu z budoucnosti. Občas musí přijít tvrdý náraz pro to, aby se všichni rozhoupali k nějakému řešení. Protože polovičatá a kompromisní řešení nevedou ke spokojenosti nikoho – ani manželky, ani muže, ani milenky…

Tak jak to je?

Více informací najdeš na www.vztahova-inzenyrka.cz, Facebooku: Jak to vidí Lasice nebo Instagramu: Lasice88.