Jak to vidí děti?
Rozsáhlý průzkum mezi českými dětmi se věnoval tématům štěstí, neštěstí, škola, vztahy v rodině, zkušenosti s drogami a alkoholem nebo názorům na další vývoj v zemi. Poslední podobný průzkum proběhl před sedmi lety v roce 2001.
Průzkum Mladé hlasy (Young Voices) provedený na reprezentativním vzorku více jak 400 dětí a mládeže ve věku 9 až 17 let uskutečnila letos v létě společnost Factum Invenio s finanční podporou T-Mobile pro UNICEF.
Většina českých dětí je šťastná, pokud má dobré vztahy s rodiči a přáteli a pokud se jim daří ve škole. Věří, že se budou mít lépe než jejich rodiče a jejich důvěře se vedle rodičů těší lékaři. Málo důvěry si u nich naopak získala vláda a církev.
Hlavní důvody dětí pro pocity štěstí jsou úspěch (47 procent), kamarádi (45 procent), rodina a volný čas (41 procent). Nešťastné se cítí být hlavně z důvodu problémů ve škole nebo když se jim nedaří (41 procent), největším zdrojem starostí dětí v ČR jsou problémy v rodině (60 procent). Většina dětí se domnívá, že život v ČR je nyní lepší než před deseti lety, o tom, že je horší, je přesvědčeno 22 procent dětí.
Očekávání budoucnosti jsou vesměs pozitivní: 59 procent dětí si myslí, že jejich život v ČR bude lepší nebo dokonce mnohem lepší než život jejich rodičů. Přesto však podstatně vzrostl počet dětí, které si myslí, že Česká republika bude v budoucnosti horším místem pro život (2001: 15 procent, nyní 27 procent dětí). Děti, které mají pesimistická očekávání, argumentují hlavně špatným životním prostředím (41 procent). Při popisu ideálního stavu naší země děti nejčastěji uváděly, že by chtěly ČR bez kriminality (30 procent) a s lepším životním prostředím (25 procent).
Většina českých dětí má dobrý nebo dokonce velmi dobrý vztah s rodiči a téměř třetina uvedla, že by ve svých rodinách nic neměnila. Za hlavní hodnoty předávané v rodině považují děti morální vlastnosti, odpovědnost a toleranci. Téměř shodně s rokem 2001 prohlásilo 63 procent dětí, že se v jejich rodině občas vyskytuje násilné nebo agresivní chování (většinou křik a hádky), 13 procent (v roce 2001: 11 procent) uvedlo také fyzické násilí.
Průzkum nicméně poukázal i na to, že více než třetina dětí má přátele nebo rodinné příslušníky, kteří se stali obětí trestného činu (37 procent), nejčastěji krádeže nebo loupeže. Obětí trestného činu se stalo podle vlastního vyjádření 16 procent dětí.
Vzrostl rovněž počet dětí, které uvedly, že mají kamarády nebo známé s návykem na drogy (2001: sedm procent, nyní 13 procent dětí). Celkem 78 procent dětí uvedlo, že jejich kamarádi či známí již vyzkoušeli cigarety, a 61 procent zná někoho z vrstevníků, kdo pravidelně kouří. Dvě třetiny dětí uvedly, že jejich kamarádi zkusili alkohol a 22 procent dětí má kamarády nebo známé s návykem na alkohol.
Co se týká obdivovaných osobností, nejvíce dětí uvedlo zpěváky a hudební skupiny, sportovce a herce. Děti nemají oblíbenou osobnost mezi politiky (některého z politiků obdivuje pouze jedno procento dětí).
Součástí výzkumu bylo také zjišťování možností dětí sledovat televizi a používat mobilní telefon. Televizi vlastní 99 procent domácností dětí, 45 procent dětí má svoji vlastní televizi. Více jak 60 procent dětí může během víkendů televizi sledovat, jak dlouho chce, u 41 procent dětí je tento přístup rodičů obvyklý i ve všedních dnech. Více než polovinu dětí (59 procent) rodiče nijak neomezují při výběru programů. Vlastní mobilní telefon má 90 procent dětí a mladých lidí. Nejčastěji používaným operátorem je T – Mobile (41 procent), následuje Telefónica O2 (31 procent) a Vodafone (25 procent).
Více jak pětina (2001: 16 procent) dětí uvedla, že by raději žila v jiné zemi, hlavně v západní Evropě a Severní Americe.
Zdroj: Webreporter
