Jak to vidí chlap: Přítel mi řekl, že mám malá prsa, teď žárlím a bojím se, že mě kvůli tomu opustí

Dotaz čtenářky Lindy:

Ahoj Tome,

mám už tři roky známost. Seznámili jsme se oba po rozchodu. Já si prošla velmi bolestným rozvodem, koncem mileneckého vztahu a velkým zraněním. On to měl podobně, jen si tím prošel dříve a je velmi  uzavřený. Tak jsme to brali jako převoznictví. Kamarádství s výhodou. Vůbec nejsem vzhledově jeho typ (jsem štíhlá, mám menší ňadra) a na začátku mi to pěkně servíroval. Včetně toho, že když se objeví typově vhodnější, že neví, co bude… (holt dohoda). Jenomže pak jsme zjistili, že si obrovsky rozumíme. Prostě život. Posun. Říká, že mě miluje. Žena, kterou hledal. Jádro. A já? Furt se zmítám v nedůvěře. Že mu vzhledově nebudu vyhovovat (dřív hanil můj vzhled… tedy proporce… dnes říká, že jsem krásná. Přiznává ale, že nemám vše, co se mu líbí… tj. myslí na jiné, kouká na porno). Žárlím a vzrušuje mě to zároveň. Vím, že jako parťáci nemáme konkurenci. Sex je neuvěřitelný pro oba. Ale mě žere furt to z minulosti. To, že myslí na jiné. On ztrácí trpělivost. Nechápe, že povyšuju jádro nad blbý myšlení na ženy atd. Chyba je spíš na mé straně? Rozejít se? Mně to ničí život. Jsem pěkná, vzdělaná, sportovkyně. Jen holt nemám KOZY. Bojím se. Nevěřím mu. Jakoby mi byl odporný a zároveň ho nechci opustit. Prostě je nám spolu jinak moc hezky. Poradíš?

Děkuju

Linda

Odpovídá Tomáš Erben:

Ahoj,

pokud budu vycházet čistě z toho, co píšeš, tak podtrhnu pár věcí. „Prostě život”, „posun”, on: „jádro”, ty: „nedůvěra”. Myslím, že trochu čekáš, že potvrdím, že ty jsi tou, kdo vytváří nějaké pnutí, dost možná zbytečně. Neseš s sebou SVOU nejistotu ze začátku, kdy ty jsi byla jeho převoznicí. Takže jak by to teď mohl myslet vážně? Jenže on převezl úplně stejně tebe. Možná se říká, že takové vztahy nejsou úplně perspektivní, ale nejlepším měřítkem je to, co sama cítíš v sobě. Třeba jste se svezli tak dokonale, že rovnou vznikla láska. Pochybuješ o ní?

Jsi dost vědomá, když chápeš, že tohle tvé trápení skutečně vězí v tobě. A od toho už je jen krok s tím zkusit něco udělat. Často ve svých odpovědích opakuji, že nad tím, co řešíme sami v sobě, taky máme absolutní moc. Takže doporučuju tohle tvé uvědomění dál rozvíjet a pracovat s ním. Můžu ti trochu pomoci tak, že vypíchnu pár věcí z tvého příběhu, které mi jako chlapovi dávají smysl. A které ti možná uleví a dají šanci důvěře.

Může tě popouzet, že kouká na porno, což je mimochodem případ 88 % chlapů (nejde o mou statistiku, poradil mi Google). Možná jsme oba, ty i já, vyrůstali v době, kdy péčko tolik dostupné nebylo a koupit si nějaký časák představovalo hříšnou misi (na to si vzpomínám jako dnes). Pokud to ale nenarušuje nějaký váš intimní život, není důvod, proč by tě to mělo trápit. Ono je vlastně porno, hlavně pro chlapy, dost bezvýznamné.

Shodou okolností se ke mně nedávno dostaly dva dotazy s podobným tématem – v jednom případě byla ta žena naladěná tak, že za „samohanu” příteli vyčinila. V případě druhém mimo jiné zmínila, že si naopak společně užívají sledování, ale také naturismus, sdílení fantazií… Která energie, pojetí intimity, řekla bys, přispívala k celkově harmoničtějšímu vztahu?

On se zdá být dost upřímný. Nejspíš víš, co v něm máš, tedy si nemusíš nic domýšlet a žárlit na nějaké bludy. Kdyby se všichni chlapi na světě otevřeli podobným způsobem, možná bych měl plné ruce práce. Stejně tak kdyby se otevřely ženy. Myslím, že ve tvém případě to souvisí právě s těmi přátelskými začátky. Využij toho, je to naopak výborný stavební kámen pro neotřesitelnou důvěru. Jsi na křižovatce, kde máš možnost výběru.

Pracovat se žárlivostí se dá. Není to nic seslaného z hůry. Třeba tak, že si v první řadě uvědomíš jednu zásadní, a přitom jednoduchou věc: tvá prsa. Jasně, většina chlapů je geneticky nastavena na ženu, která mu „uživí kupu dětí”. Vsadím že, že i on má ve tvých očích nějaké rezervy na své figuře. Povědělas mu o nich?

Kvůli „kozám” ale nikdy nikdo svou přítelkyni nevymění! Člověk časem přivykne a stane se to jeho novým standardem. Můžou se mu dál líbit velká ňadra, ale to i tobě může imponovat vyvinutější biceps, rovnější penis nebo chlupatý hrudník. Ač to zní jako babičkovská rada – s tím posunem se stanou důležité obyčejné „denní” věci – harmonie, radost vs. žárlivost a výtky. Měj ráda svá prsa a předveď mu s nimi nějaké kouzlo.

Uvědom si, že se možná bojíš, že o něj přijdeš kvůli nějakému nesmyslu, a přitom vás oba strkáš ke hraně propasti jiným, skutečně mocným nástrojem. Ta trpělivost jednou může přetéct. Možná bych se ptal sám sebe, proč ti přijde „odporný”. To už by ale byla jiná kapitola.

Něco ti straší v hlavě a nedokážeš se s tím sama vyrovnat? Nebuď lhostejná, jde přeci o tvůj život! Třeba bude prvním krokem, že se mrkneš na www.tomaserben.cz. Nebo mi napiš o svém trápení přímo na e-mail info@tomaserben.cz.