Jak to vidí chlap: Má o mě vůbec zájem?

Dotaz čtenářky Anety:

Dobrý den, jsem pohledná, čerstvě rozvedená, s dětmi ve své péči, manžel z domácnosti však odešel již před rokem a půl a ráda bych pomalu začala nějaký nový vztah, zatím jen na občasné schůzky, výlety apod., ale s potenciálem do budoucna. Na seznamce mi na můj seznamovací inzerát odpověděl muž, který mě jako jediný zaujal svým písemným projevem i fotkou. On je však teprve před rozvodem, žena se s ním rozešla asi před rokem, ale bydlí s ní a dětmi stále v bytě. Atmosféra je prý dusná, ona si našla byt a chce se odstěhovat i s dětmi. Je vidět, že on se pořád dost trápí, prý hlavně kvůli dětem. My dva jsme si nejdřív pár týdnů denně psali, 3x jsme se i sešli. Vztah máme zatím jen přátelský, ale snad jsou sympatie vzájemné a ráda bych časem i něco víc, líbí se mi, i když na vážný vztah nespěchám, hlavně kvůli svým dětem. Denně si píšeme. Ale nevím, zda on je na vztah připraven… mně trvalo rok, než jsem se z rozchodu vzpamatovala, do té doby jsem na žádný vztah neměla ani pomyšlení, ale u nás rozchod probíhal jinak, manžel odešel náhle. On stále bydlí s manželkou, i když už přes rok jsou každý v jiném pokoji… Líbí se mi, píšeme si, ale že by zrovna inicioval schůzky, to se říct nedá, vlastně dvakrát jsem ji navrhla já (je fakt, že poprvé byl lockdown). Když jsme se viděli poprvé, byl trochu nervózní, ale myslím, že se mu snad líbím, občas mi napíše takový nesmělý kompliment, jinak jsou jeho zprávy ale v neutrálním přátelském tónu. Nicméně poslední naplánovanou schůzku zrušil s tím, že měl nějakou debatu s manželkou, ze které je špatný, a že by nebyl dobrý společník. Byla jsem zklamaná, ale nedala jsem to najevo. Teď jsme se neviděli už skoro tři týdny (já mám taky vzhledem k dětem omezené časové možnosti). Ráda bych ho viděla, ale nevím, zda mám opět iniciovat setkání nebo to nechat spíš na něm, když to minule zrušil. Chápu, že možná má teď myšlenky hlavně na řešení své situace. Myslíte si, že je do budoucna (v řádu třeba měsíců) nějaká šance, že bychom spolu měli vztah, nebo si myslíte, že bych byla nebo jsem jen náplastí? On se mi líbí a ráda bych ho víc poznala. Nechce se mi však čekat třeba rok.

Děkuju Aneta

Odpovídá Tomáš Erben:

Milá Anet,

rovnou ti trochu zavařím hlavu svým rébusem. Mezi řádky promluvilo tvé podvědomí, aniž by sis toho nejspíš všimla, a mě to trklo až při třetím čtení. Píšeš: „Teď jsme se neviděli už skoro tři týdny (já mám taky vzhledem k dětem omezené časové možnosti).” A teď kvíz: a) během těch tří týdnů tě alespoň uspokojivě uháněl? (pak by tvé rozladění nebylo oprávněné), anebo b) žádný valný zájem neprojevoval (a ty tím komentářem v závorce zkoušíš ospravedlnit, proč jste se neviděli). Pokud je to b), pak pravděpodobně víc chceš, než jak je ti situace nakloněná.

Jestli nejsi šíleně zabouchnutá, pak bych to nechal trochu víc plynout. Poměrně si rozumíte, zalíbil se ti, ale mám takový dojem, že trochu srovnáváš s těmi ostatními ze seznamky. A takový příměr není moc ambiciózní. Nevím, jak jsi strávila ten čas od tvého rozchodu, ale to, že jsi teď připravená, neznamená, že se musíš hned někde „udat”. Třeba ten „pocit připravenosti” je zelená k tomu se teprve začít rozhlížet. Jsi „horký zboží” – pohledná, svobodná, samostatná žena… měj to na paměti.

Ty bys neměla být tou, kdo z vás dvou si bude říkat o nějakou radu. Tvůj vyvolený očividně řeší něco, co mu brání tyhle tvé kvality vidět a užít si je. Jestli se mu líbíš, je s tebou rád, naopak by k tobě měl z toho dusného prostředí utíkat. Jako táta vím, že starost o děti, chtít s nimi být, je silnější než cokoliv jiného, zároveň je to ale jiná kapitola, než milostný vztah se ženami. Určitě „neřeší svou situaci”, jak píšeš, dnem i nocí po dobu roku. V tomhle byl náhlý odchod tvého manžela, byť asi hrozně bolavý, lepší verzí, než se plácat v rozchodových dramatech. Každopádně ta nejsou tvá a je jen na tobě, jestli budeš chtít být jejich součástí.

Chtěla bys mu nějak vyjádřit své rozpaky? Co by to mohlo přinést?

Ne vždy chlap musí dobývat ženu. To, že to tak dělávali naši dědečkové, ještě neznamená, že se to tak musí zamlouvat i tobě. Jestli ale právě po tomhle toužíš, užít si trochu té romantiky, pak přeci nebuď tou, která bude uhánět chlapa. Tahle nálepka ti dost snadno zůstane i do té perspektivy vztahu, pozor na to.

Hodně žen se mě ptá, jestli si myslím, zda „je nějaká šance”. Šance je, ano. Nevím, jak vypadáš, ale když si jakoukoliv ženu představím, tedy i tebe, jak se zaraduješ nad tím „huráá, mám šanci” (a schválně, představ si tak sama sebe), cítím, jak si tak žena děsivě bortí vlastní hodnotu. Jsi to „horký zboží”, nezapomeň. Musíš to vědět ty, aby to mohli pochopit posléze i ostatní. A pak to partnerství bude mít grády, slibuju.

Partnerství, intimita, vztah sama k sobě… Jsi trochu ztracená? Nebuď lhostejná, jde přeci o tvůj život! Prvním krokem vzhůru může být třeba to, že mi jen napíšeš… www.tomaserben.cz.

Nebo se můžeš obrátit na Tomáše přes nás, napiš mu svůj dotaz na adresu redakce@femina.cz a my mu jej předáme. A také zkus poradit Anetě, jak by ses na jejím místě chovala ty? Napiš nám do diskuze…