Jak to vidí chlap: Je o generaci starší, opravdu mě může milovat?

Dotaz čtenářky Jany:

Ahoj Tome,

mám takový hloupý dotaz, mám o generaci staršího milence. Je na mě hrozně hodný, nikdy by mi nic neodmítnul. Scházíme se poslední dva měsíce jako milenci, před tím jsme byli tři roky kamarádi. Vždycky jsme si povídali o svých dětech a on mi připadal jako vzorný manžel, potom najednou podlehl a skončili jsme spolu v posteli. Je to úžasné. Najednou začal tvrdit, jak je v manželství nešťastný, že se oženil z rozumu. Úplný obrat o 360 stupňů. Nechápu, proč mi to vykláda a kam až chce zajít? Přitom tvrdí, že mu stačí, když mě jenom vidí a je šťastný. Je snad opravdu zamilovaný? Pěkně se to poslouchá…

Odpovídá Tomáš Erben:

Ahoj Jani,

ve svých vzkazech se snažím být co nejvíc autentický. Myslím, že ode mě jako od cizího chlapa je to nejvíc, co ženám mohu nabídnout. Obvykle mi ženy volají ve strachu, s životní nadějí, se slzami v očích… No a teď mám prostě dojem, že tvé téma nevyjadřuje žádnou větší hloubku. Neříkám to proto, že bych chtěl tvé pocity snižovat, každý řešíme to své. Nebo že bych nechtěl vynaložit energii ti pomoci. To zkusím. Jen věz, že pokud se mě ptáš na tak neurčitou záležitost – je-li nebo není zamilovaný, svědčí to o tvé vlastní bezradnosti. Jak tě může ovlivnit, jestli odpovím ano nebo ne? Opravdu bys mi svěřila takovou zodpovědnost?

Možná v sobě teď cítíš nějaký vzdor. Já jsem nicméně přesvědčený, že by ses spíš, než svým milencem, měla zabývat tím, co se odehrává uvnitř tebe.

Dohadovat se o jeho pocitech by ode mě bylo jako sázka na ruletu. Třeba jo, možná ne. Nebo cokoliv mezi. Spíš bych ale řekl, že nemá jakoukoliv motivaci ti lhát. Pokud pánové sáhnou k balamucení, většinou mají nějaký záměr – dostat ženu do postele, oprášit si ego. Co by měla být vyšší meta chlapa, zvlášť chlapíka v letech, který si tě cení jako kamarádky, a taky už nasytil svou touhu?

Nedivil bych se tomu, že skutečně vzplanul, věhlasná druhá míza. Z přátelství vznikají hezké, opravdové vztahy. Jako roznětka může stačit relativně málo – uvidí tě nahou, popijete spolu, ženský pohled a kamarádství je fuč. Když říkáš „podlehl”, zní to, jako že tys po něm jela. Jak to tedy je, o co sama stojíš? Mění se nějak tvé pocity v průběhu těch pár měsíců? Zkus nepět na tom, co bylo před pár měsíci, ale co vnímáš teď.

Nejsem psychoanalytik, ale mezi řádky jde snadno vyčíst, že právě ty čelíš určitému rozporu. „Nechápu, proč mi to vykládá” vs. „dobře se to poslouchá”. Cítíš to taky? Jasně, každý rád posloucháme, jak jsme skvělí, až se z toho druhému podlamují kolena. Jen jestli to není pouhá potrava pro ego, která by jako základ pro smysluplný, vyvážený vztah nestačila. Jaký je tedy tvůj záměr? Proč o ten vztah stojíš? Věříš mu? Co ti přináší? Bere ti taky něco? Je něco, čeho se obáváš? Jakým způsobem bys to mohla případně vyřešit? Co čekáš od života a jak on do toho zapadá?

Zavnímej tedy své myšlenky a pocity, ty ti nejspíš odhalí daleko víc, než co teď můžu nabídnout já. Koučování, jakýkoliv osobní rozvoj, vztahy se orientují podle cíle. Ten je potřeba poznat, a potom směrem k němu kráčet. Všechno ostatní je střílení naslepo. Můžeš si tak ochočit to, co se ve tvém životě děje. Nevymlouvat se na osud, který nás životem bude vláčet. Nebo na tvého milence, se kterým se octneš někde jinde, než ty sama chceš.

Partnerství, intimita, vztah sama k sobě… Jsi trochu ztracená? Nebuď lhostejná, jde přeci o tvůj život! Prvním krokem vzhůru může být třeba to, že mi jen napíšeš… www.tomaserben.cz.

Nebo se můžeš obrátit na Tomáše přes nás, napiš mu svůj dotaz na adresu redakce@femina.cz a my mu jej předáme. A také zkus poradit Janě, jak by ses na jejím místě chovala ty? Napiš nám do diskuze…