Jak se vyrábí žvýkačky?
První primitivní žvýkačky znali již staří Řekové, kteří žvýkali pryskyřici. Indové si zase libovali v pepřovníku betelovém, který je mírným narkotikem.
Okolo roku 1850 si oblibu ve žvýkání získává tuhý parafín, nicméně stále se nedaří najít tu pravou konzistenci kombinovanou s chutí. Patent na vynález žvýkací gumy pak získává jako první od roku 1869 William Semple. Jednalo se o středoamerickou pryskyřici chicle, která byla na žvýkání mnohem příjemnější, brzy se však nahrazuje syntetickými kaučuky.
Složení žvýkaček
A víme vlastně, co s radostí a chutí žvýkáme?
Tak je to hlavně ve vodě nerozpustná gumová báze obohacená o ve vodě rozpustná sladidla, příchuti a barviva, v našem případě je tedy cílem, aby se žvýkací hmota nerozpustila, ale naopak různé příchuti aby nám zpříjemnily postupným rozpouštěním žvýkací požitek.
Dále je součástí žvýkaček často kukuřičný sirup či glukóza, která zajišťuje vlhkost žvýkačky a její elasticitu.
Jak se vyrábí?
Horká gumová báze má asi 115 °C, když se přefiltruje a následně v centrifuze se z ní oddělí nežádoucí látky. Poté se smísí se všemi těmi sladidly, barvivy a příchutěmi. Nezapomínejme ani na různá změkčovadla či konzervační látky.
Tato směs se pak lije do forem, po zchladnutí jsou opět tvarovány do konečných podob. Poleva na žvýkačce je vlastně jakýsi lak, složený z tekutého obarveného cukru, navrch ještě trošku navoskovaného. Finální úprava žvýkačky, tedy toto lakování je prováděno asi 24 hodin po zchladnutí.
