Jak se staví sen: Podkroví netradičně barevné a prostorné

Kompletně zařízenému a zrekonstruovanému druhému patru chybělo k dokonalosti dokončení posledního prostoru a to obývacího pokoje mladých rodičů Fárníkových o rozměru 17 m². Pokoj měl v desolátním stavu podlahy, popraskané stropy a dokonalému vzhledu místnosti nepřidaly ani dřevěné schody do pracovny, ani dřevěný sloup uprostřed místnosti, které nazval Radovan rustikálním peklem.

První, do čeho se při přestavbě řemeslníci pustili, byla podlaha. Původní úplně vybourali a musím říct, že kdejaký stavař se asi musel zhrozit (nebo alespoň ten můj to udělal), jedno je jisté, při přestavbě bych ve spodním bytě být nechtěla. 🙂

Přestavba z původní dominantní šedé a černé barvy na veselou oranžovou, světle a tmavě modrou v kombinaci s bílou proběhla dle mého názoru na výbornou. I když původně jsem se zhrozila, když se řemeslníci pustili do přetírání trámů na bílo a následně některých na světle modrou, ale výsledek mě příjemně překvapil.

Líbilo se mi jak barevné sladění, tak i detaily v podobě dekorací a fotografií. Skvěle designéři vyřešili také nosný sloup, který nelze odstranit, tak jej vtipně dozdobili pnoucími rostlinami, které jej po čase celý obrostou. Jako super solitér hodnotím netradiční a velmi zajímavou lampu. Také nábytek mě překvapil, poměrně málo kousků nabízí dostatečný úložný prostor pro klasické drobnosti, které návštěvy vidět nemusí, ale potřebujete je mít neustále po ruce.

Prostor byl také největším šokem po přestavbě. Z původně nábytkem nahuštěného obývacího pokoje se stal vzdušný a prostorný pokoj, který nabízí podstatně komfortnější užívání, než doposud.

Co kvituji na tomto díle je i zvýšení počtu zásuvek, protože přesně, jak řekla Zuzana, těch není nikdy dost. Pod to se mohu jen podepsat. Neustálý boj s prodlužováky, rozdvojkami, a provizorním zapojením vší té elektroniky znají asi všichni ti, kteří bydlí ve starém paneláku nebo domě.

Přestavba byla fajn, jen jedno bych si klidně odpustila. A to nacvičené, rádoby vtipné scénky…