Sympatická Romana, mamina dvou dospívajících dcer má coby samoživitelka do kapsy pořádně hluboko a přestavba staré kuchyně, která se rozpadá a zastaralého obývacího pokoje není v jejích finančních možnostech.
Co se mi moc líbilo, ještě před začátkem samotné proměny bylo zajímavé řešení dispozice atypického bytu a hlavně dostatek světla díky celé stěně oken.Oceňuji, že stávající nábytek se nevyhodil ani nerozbil, protože se využije do bytu pro sedmnáctiletou dceru. Také vás překvapilo, jak se žene z domova? V sedmnácti jsem měla plnou hlavu kluků, právě probíhajících lásek, školy a zábavy a před sebou vidinu studia na vysoké, ale v žádném případě samostatné bydlení…
Samotná proměna pod vedením designérů Marka Poddaného a Ondřeje Borovce byla ve znamení bourání, velkých změn a oprav. Za své vzaly všechny příčky a oba mladí muži se rozhodli pro současný trend: spojení kuchyně, jídelního koutu a obývacího pokoje v jeden velký otevřený prostor, což jisto jistě fajn.
Co se mi na těchto proměnách líbí, a tahle nebyla výjimkou, jsou doplňky, které jsou samostatnými designérskými kousky, na které já buď nikdy nenarazím, nebo mě ležící v regále vůbec nezaujmou. V Pardubické proměně mě zaujaly netradiční a vychytané hodiny, osvětlené niky v obývacím pokoji i provázkové záclony.
Nicméně celkově z této proměny až tak unešená nejsem. Přijde mi, že původně krásně prosvětlený prostor vzal za své. Díky tmavým podlahám i nábytku hodně ztmavnul a nezachránily to ani uniformní bílé stěny. Celkově na mě nový interiér působil hrozně studeně, šedě, nezabydleně a neútulně. Čemu jsem vůbec nerozuměla, byla dvojí funkce posuvných dveří, které buď plnily funkci klasických dveří, nebo zakrytí spíže. Ovšem rozdvojit se nemohou, takže spíž asi bude spíše na ozdobu.
Ale všem třem holkám se proměna maximálně líbila a to je to hlavní…a co víc, i starší dceru zaujala proměna tak, že odložila své plány na samostatné bydlení.